Metodologie

Index prosperity Česka

Výsledky každého z pilířů počítáme pomocí přibližně deseti indikátorů, které se k dané problematice vztahují. Tato data čerpáme z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.

Každou metriku přepočítáváme podle pořadí, na kterém se státy evropské sedmadvacítky umístily a stejným způsobem docházíme i k výsledkům každého z deseti pilířů. Každý indikátor hodnotíme stejnou vahou, aby nedocházelo ke zvýhodnění či upozadění některé ze proměnných.

Obdobným způsobem, jakým vypočítáváme výsledky každého tematického pilíře, pak na konci roku propočítáváme i výsledný Index Prosperity Česka, který se pak zakládá na bezmála stovce metrik.

Stav ekonomiky

Ekonomika země s její prosperitou velmi úzce souvisí. Zároveň jde však o velmi komplexní oblast, která se dá zkoumat z mnoha úhlů. Proto se kromě HDP zaměřujeme i na ekonomickou komplexitu, přidanou hodnotu či robotizaci.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Ekonomická komplexita: Jedná se o ukazatel, který pravidelně sestavují organizace jako např. OEC (The Observatory of Economic Complexity) či Harvard University. Ukazatel měří míru diverzifikace ekonomiky. Čím větší počet produktů z různých ekonomických odvětví země exportuje, tím v indexu vychází lépe. Na posledních příčkách indexu se umisťují státy, jejichž export tvoří především jedna komodita (např. ropa).
Hrubý domácí produkt/Hrubý národní důchod: Ukazatel měří vztah HDP, což je přidaná hodnota vytvořená v dané zemi (plus nevelká položka týkající se daní), a HND coby objem hodnoty získané obyvateli Česka. Pro Index jsme použili podíl těchto ukazatelů. Čím více se hodnota ukazatele blíží (či překračuje) úroveň 100 %, tím lepší je umístění země v Indexu.
Vysvětlení pro ČR (cca 96 %, 6. nejmenší podíl v rámci EU): V ČR se toho vytvoří výrazně víc, než kolik skrze zisky a mzdy získají obyvatelé Česka. Rozdíl přitom nespočívá jen v odlivu dividend do zahraničí, ale také například ve stanovování nízkých vnitropodnikových (či vnitroskupinových) nákladů a cen za zboží, služby, software, vývoj či licence mířící od českých dceřiných společností k zahraničním matkám, či pro zahraniční vlastníky výhodné půjčky od jejich tuzemských společností (a naopak).
Hrubý domácí produkt na osobu: Ukazatel hrubého domácího produktu na obyvatele vyjádřený v paritě kupní síly. Tím je zohledněna rozdílnost cenových hladin mezi jednotlivými zeměmi.
Hrubá přidaná hodnota k celkové produkci: Jedná se o podíl hrubé přidané hodnoty vyprodukované všemi sektory ekonomiky v dané zemi a celkové produkce. Zjednodušeně lze říci, že se jedná o ekvivalent hrubé marže v podnicích (přidaná hodnota/celkový obrat).
Míra inflace: Je vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců. V Indexu měříme vzdálenost míry inflace od 2% cíle (vysoká míra deflace je v ekonomice stejně škodlivá, jako vysoká míra inflace).
Míra investic vůči HDP: Vyjádřeno jako tvorba hrubého fixního kapitálu (pořízení nových hmotných a nehmotných aktiv; stroje a zařízení, práva duševního vlastnictví apod.) vůči HDP. Čím větší je tento podíl, tím v rámci výsledků Indexu lépe. Je však důležité sledovat také do jakých oblastí investice směřují.
Počet robotů na 10 tisíc zaměstnanců: Jedná se o ukazatel, který pravidelně sleduje Mezinárodní federace robotiky (IFR). Vyjadřuje počet průmyslových robotů na 10 000 zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu.
Přidaná hodnota vývozu/celková produkce: Jedná se o přidanou hodnotu (její podíl, proto %), která z exportu zůstane v dané zemi (tzn. rozdíl mezi hodnotou exportu a hodnotou mezispotřeby). Ukazatel v procentech měří a publikuje OECD.
Přímé zahraniční investice: V Indexu jsou zohledněny jak příchozí, tak odchozí zahraniční investice. Nelze totiž říci, že čím větší míra příchozích (tzv. “inward”) zahraniční investic, tím pro danou zemi lépe. Proto v ukazateli zohledňujeme také odchozí (outward) investice. V obou případech se jedná o stav investic (stock).
Veřejný dluh vůči HDP: Míra zadlužení země vyjádřená jako podíl na HDP.

Stav životního prostředí

Vyspělá společnost přírodu neničí, naopak jí vrací to, co si od ní bere. V této oblasti zkoumáme, jak si Česko vede v recyklaci, minimalizaci produkce odpadu, v podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektřiny či třeba ve snižování emisí z budov a dopravy.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Produkce odpadu: Tento indikátor ukazuje, kolik kilogramů komunálního odpadu na obyvatele ročně vzniká v každé z unijních zemí. Zdrojem dat je Eurostat.
Míra recyklace: Eurostat je i zdrojem dalšího indikátoru, který se věnuje komunálnímu odpadu. Tentokrát jde o míru recyklace, která značí, jaký podíl komunálního odpadu je každý stát schopen úspěšně zrecyklovat.
Emise z vytápění domácností: Zdrojů emisí skleníkových plynů je celá řada a do čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka jsme zařadili jen vybrané.. Prvním z významných zdrojů emisí je vytápění a ochlazování budov. Tento indikátor vychází z dat Eurostatu a ukazuje, kolik kilogramů skleníkových plynů z vytápění a ochlazování domácností připadá na jednoho obyvatele každého státu.
Emise z dopravy: Dalším významným znečišťovatelem je doprava. Abychom postihli veškeré emise skleníkových plynů z této oblasti, rozhodli jsme se sloučit emise z průmyslové dopravy (do které Eurostat započítává i skladování) i z osobní dopravy domácností. Indikátor se opět počítá v kilogramech skleníkových plynů na obyvatele státu.
Emise z průmyslu: Dalším zdrojem znečištění je samotný průmysl. I zde jsou jednotkou kilogramy skleníkových plynů na obyvatele.
Emise z využívání půdy a lesnictví: Emisemi z využívání půdy a lesnictví označujeme ty, které OSN shrnuje zkratkou LULUCF. Touto zkratkou se označuje inventarizace skleníkových plynů pomocí půdy a lesnictví. V případě záporné hodnoty LULUCF jsou lesy a půda schopny pohltit dostatečné množství emisí. Pokud je však tato hodnota kladná, ukazuje tento indikátor emise v ekvivalentu milionů tun CO2, které už daný stát není schopný svými lesy a půdou pojmout.
Emise skleníkových plynů na obyvatele: Důležité je kromě původců emisí sledovat i jejich dopady. Proto jsme se ve čtvrtém pilíři zaměřili i na množství emisí skleníkových plynů na obyvatele. Ty Eurostat uvádí v tunách emisí ekvivalentu CO2.
Znečištěné ovzduší ve městech: Kromě emisí na obyvatele sledujeme i to, jaký dopad mají emise na ovzduší v evropských městech. Zaměřili jsme se na nebezpečné mikroskopické částice menší než 2,5 mikrometrů, které byly Evropskou agenturou pro životní prostředí naměřeny v městských aglomeracích. Právě tyto částice o nejmenším rozměru jsou pro lidské zdraví nejnebezpečnější.
Úmrtí způsobená znečištěným ovzduším: Do výsledků pilíře životního prostředí jsme zahrnuli i úmrtí, která znečištěné ovzduší způsobuje. V tomto indikátoru sledujeme úmrtí způsobená znečištěným ovzduším na 100 tisíc obyvatel.
Sucho: Mezi indikátory čtvrtého pilíře jsme zařadili i suchou půdu v jednotlivých zemích. Data pro tento indikátor jsme čerpali od Evropské agentury pro životní prostředí a zahrnují veškerou půdu zasaženou suchem mezi roky 2000 a 2019. Jde o podíl suché půdy na celkové ploše zemí.
Spotřeba vody: Na stavu životního prostředí se svou měrou podílí i spotřeba vody v jednotlivých státech, kterou sleduje Organizace pro výživu a zemědělství. Do srovnání jsme zahrnuli průměrnou roční spotřebu v m3 na obyvatele.
Obnovitelné zdroje v energetice: V následujících třech indikátorech už se věnujeme faktorům, které stav životního prostředí posouvají k lepšímu. Jedním z nich je i podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie v jednotlivých zemích. Zdrojem těchto dat je Eurostat.
Plocha zemí pokrytá lesy: Nezanedbatelnou roli hraje i plocha zemí, kterou pokrývají lesy. Ty přispívají k lepšímu stavu životního prostředí mimo jiné i díky pohlcování emisí. Podíl lesů na ploše jednotlivých zemí sleduje Eurostat.
Investice do životního prostředí: Pro tento indikátor sledujeme národní investice do ochrany životního prostředí, které monitoruje Eurostat. Do srovnání čtvrtého pilíře Indexu prosperity Česka jsme zahrnuli národní výdaje v procentech HDP každého ze států.

Solidarita a důvěra ve společnosti

Prosperita není jen o financích, ale také o tom, jak se lidé k sobě navzájem chovají, jestli se respektují a pomáhají si. Do této oblasti tak patří například vzájemná důvěra lidí, míra korupce nebo kolika lidem chybí někdo, na koho by se mohli obrátit v případě nouze.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Osoba blízká v případě nouze: První ukazatel pilíře s názvem Svoboda a důvěra ve společnosti je jednou ze sedmi složek srovnání World Hapiness Report. Skóre v indikátoru Osoba blízká v případě nouze se vypočítává podle základní otázky: „Pokud byste byl/a v nesnázích, můžete se spolehnout na pomoc rodiny a přátel za jakýchkoliv okolností?“
Darování peněz: Výsledky tohoto indikátoru vychází z žebříčku World Giving Index organizace Charities Aid Foundation. Tento index se skládá ze tří částí a každou z nich v Indexu prosperity Česka zkoumáme zvlášť. První z nich vyjadřuje, kolik obyvatel každé země v posledním měsíci před provedením průzkumu darovalo peníze.
Dobrovolnictví: Stejným způsobem se vyhodnocuje i druhá složka World Giving Indexu, kterou je Dobrovolnická činnost. Výzkumníci se tak respondentů ptali, kolik % z nich se v posledním měsíci věnovalo dobrovolnictví, z čehož pak vyvodili výsledek pro každou zemi.
Pomoc neznámému: Poslední složkou srovnání organizace Charities Aid Foundation je Pomoc neznámému. Otázka položená respondentům zněla: „Pomohli jste v posledním měsíci neznámému člověku, který pomoc potřeboval?“ I v této části výsledek značí, kolik procent populace jednotlivých zemí pomáhá.
Index štěstí: Tímto indikátorem se vracíme k žebříčku World Happiness Report, ze kterého jsme čerpali data pro indikátor s názvem Osoba blízká v případě nouze. Tentokrát jsme Index štěstí využili jako celek se všemi jeho komponenty. Kromě již zmíněného se v tomto srovnání počítá s HDP na osobu, předpokladem dožití, svobodou rozhodování, štědrostí, vnímáním korupce a srovnání s hypotetickou dystopickou zemí, která by odpovídala nejhorším výsledkům každé z kategorií. Čím vyššího skóre na škále 0–10 každá země v celkovém srovnání dosáhla, tím lépe se ve World Happiness Report i indikátoru Indexu štěstí umístila.
Důvěra v sousedství: Indikátor s názvem Důvěra v sousedství zohledňuje, kolik procent obyvatel jednotlivých zemí důvěřuje lidem v okolí svého bydliště. Zdrojem dat je průzkum Wellcome Global Monitor.
Důvěra vládě: Tento indikátor vychází z pravidelného průzkumu veřejného mínění v EU s názvem Standardní Eurobarometr. Výsledný poměr ukazuje, kolik % lidí důvěřuje vládě svého státu. Abychom se však ve srovnání vyhnuli zkreslení způsobenému výměnou politiků ve vládě, v Indexu prosperity Česka jsme počítali s průměrem posledních deseti let (Standardní Eurobarometr 77, 79, 81, 83, 85, 87, 89, 91, 93, 95). Tento indikátor tak spíše než důvěru v politiky ukazuje důvěru ve vládu jako instituci.
Svoboda tisku: Data za indikátor s názvem Svoboda tisku vychází ze srovnání vytvořeného Reportéry bez hranic. Tento index se skládá z několika složek, mezi kterými je dotazníkové šetření (např. pluralita, nezávislost, či transparentnost médií) a souhrn porušování pravidel žurnalistické praxe a práv reportérů. Čím nižšího skóre na škále 0–100 bodů státy ve srovnání dosahují, tím svobodnější jsou jeho média.
Vnímání korupce: Vnímáním korupce se zabývá řada neziskových organizací a pro účely Indexu prosperity Česka jsme zvolili srovnání Transparency international. Tato statistika jednotlivé státy hodnotí na škále 0–100 bodů, přičemž hypotetická stovka představuje zemi, ve které korupce takřka neexistuje. Pro sestavení žebříčku Transparency international využívá vždy alespoň tři datové zdroje z balíčku 13 průzkumů a srovnání.
Nezávislost soudů vnímaná společností: V případě nezávislosti soudů jsme využili pravidelný report EU Justice Scoreboard, který hodnotí efektivitu, kvalitu a nezávislost soudních systémů v jednotlivých zemích EU. Do Indexu prosperity jsme zařadili oblast nezávislosti soudů vnímanou společností. Zahrnuli jsme odpovědi, které nezávislost soudů hodnotily jako „spíše dobrou“ a „velmi dobrou“. Výsledek tedy říká, jak velký podíl obyvatel evropských zemí vnímá soudy ve své vlasti jako nezávislé.
Rozmach diskriminace kvůli etnicitě: Rozmach diskriminace kvůli etnicitě je indikátorem, který vychází z výsledků jednoho z nepravidelných průzkumů Eurobarometer s názvem Diskriminace v Evropské unii. Otázka pokládaná obyvatelům jednotlivých zemí EU zněla: „Jak rozšířenou vnímáte ve vaší zemi diskriminaci založenou na etnickém původu?” Lepšího umístění dosahují v Indexu prosperity Česka země s menším podílem odpovědí s vyzněním „Etnická diskriminace je v mé zemi velmi rozšířená“.
Integrace migrantů: Poslední součástí pilíře Svoboda a důvěra ve společnosti je Integrace migrantů, která vychází ze srovnání Migrant Integration Policy Index. Ten se zaměřuje na nastavení státu a migrační politiky vůči lidem přicházejícím ze zahraničí. Ve srovnání jsou zahrnuta lidská práva, pracovní příležitosti, začleňování imigrantů do společnosti atd. Čím vyšší skóre země na škále 0–100 bodů získala, tím lepší prostředí migrantům nabízí a tím lepší umístění získává v Indexu prosperity Česka.

Úroveň bydlení

Lidé by měli bydlet v důstojných podmínkách a bydlení by pro mě mělo být dostupné. V této oblasti proto srovnáváme Česko jak v podmínkách bydlení, tak i ve výši potřebných výdajů na bydlení či pořízení novostavby.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Finanční dostupnost bydlení: Zdrojem dat pro indikátor s názvem finanční dostupnost bydlení je databáze Numbeo, která srovnává ceny vlastního i nájemního bydlení po celém světě. Pro data o finanční dostupnosti jsme využili Price to Income Ratio, které porovnává mediánovou cenu bydlení s mediánovým příjmem rodin. Do výpočtu jsou zahrnuty průměrné ceny bytů v městských centrech a předměstích o rozměru 90 metrů čtverečních a rodinné příjmy Numbeo počítá jako 1,5násobek průměrného ročního platu. Čím nižší výsledek, tím dostupnější je v dané zemi bydlení.
Přelidněné domácnosti: Následující data zobrazují, kolik procent populace žije v přelidněných domácnostech. „Přelidněnost“ Evropská unie definuje jako případ, kdy každý pár či jedinec nemá k dispozici vlastní pokoj. Zdrojem dat je Eurostat.
Domácnosti neschopné adekvátně topit: S kvalitou bydlení se pojí řada specifických ukazatelů a Index prosperity pracuje s těmi stěžejními. Prvním indikátorem, který určuje kvalitu bydlení v zemích EU, je schopnost adekvátně vytápět domácnost. Tato data publikuje Eurostat v procentech všech domácností v dané zemi.
Domácnosti bez hygienického zařízení: Důležitá je i dostupnost hygienických zařízení. Mezi ty Eurostat započítává vany, sprchy či splachovací toalety. Data zahrnutá do Indexu prosperity Česka tak naznačují, kolika procentům populace taková zařízení v domácnosti chybí.
Domácnosti, do kterých zatéká: Kvalitu bydlení zásadním způsobem ovlivňuje i to, zda do domácností zatéká. Do tohoto indikátoru Eurostat zahrnuje procento populace, které bydlí v domácnosti s děravou střechou, vlhkými zdmi, podlahou či základy nebo s plesnivými okenními rámy a podlahou.
Počet bytů a domů na tisíc obyvatel: Tento indikátor ukazuje, kolik bytů či domů připadá v dané zemi na tisíc obyvatel. Zdrojem dat je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Výdaje na domácnost: Další součástí pilíře Bydlení Indexu prosperity Česka je indikátor, který popisuje podíl výdajů domácností, které jsou spojeny s jejím chodem. Jsou zde zahrnuty poplatky za bydlení, náklady na vodu či energie. Zdrojem dat je Eurostat.
Délka stavebního řízení: Součástí pilíře Bydlení je i průměrná délka stavebního řízení, která se v jednotlivých státech Evropy zásadním způsobem liší. Data sbírá Světová banka, která je dosud prezentovala v každoročním žebříčku s názvem Doing Business.
Investice do rezidenční výstavby: Následujícím datasetem Eurostat sleduje výši hrubého fixního kapitálu (investic), který směřuje do výstavby rezidenčních budov. Ukazatel je vyjádřen v poměru k HDP každé země EU.
Nadměrné výdaje na bydlení: Ukazatel udává podíl domácností, které vynakládají nadměrné výdaje na bydlení (více než 40 % svého disponibilního příjmu). Eurostat data sleduje pro města, příměstské oblasti i venkov. Pro potřeby Indexu prosperity Česka využíváme průměr všech tří hodnot za poslední dostupný rok.
Cena novostavby: Následující indikátor je indexem Eurostatu, který vyjadřuje, jak se změnila cena novostavby v roce 2021 (u některých zemí 2020) oproti roku 2015 (rok 2015=100). Hodnoty nad 100 tedy značí zvýšení ceny novostavby a hodnoty pod 100 naopak.
Počet municipalit: Indikátor udává počet samosprávných celků na 100 tisíc obyvatel. Větší počet s sebou nese obtížnější správu a menší prostor pro rychlá a efektivní řešení. I proto Index prosperity vyhodnocuje větší podíl samosprávných celků na obyvatelstvo jako problematičtější.
Výhodnost nájemního bydlení: Pro vyhodnocení výhodnosti nájemního bydlení využíváme dat databáze Numbeo. Ta kromě finanční dostupnosti srovnává i to, zda se více vyplatí bydlet v nájmu, či si pořídit vlastní bydlení. Nižší výsledek značí, že je výhodnější bydlet „ve svém“ zatímco vyšší číslo znamená, že je výhodnější bydlení v nájmu. Do výpočtu nejsou započteny daně či výdaje na údržbu nemovitostí.

Digitalizace a infrastruktura

V dnešním hektickém světě by měla země svým občanům umožnit rychle a efektivně komunikovat jak se státem, tak i mezi sebou. Lidé by měli mít k dispozici kvalitní dopravní infrastrukturu, spolehlivou internetovou a mobilní síť a v neposlední řadě možnost komunikovat s úřady online.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Výdaje na dopravu: V tomto indikátoru jsme využili data Eurostatu o výdajích jednotlivých vlád na dopravu celkově, resp. na všechny typy dopravy. Pro porovnání jsme pak využili výdaje na dopravu vyjádřené jako podíl HDP daného statu.
Kvalita silnic: Zde jsme neporovnávali jednotlivé státy dle skutečné kvality silnic, nýbrž podle spokojenosti obyvatel se stavem silniční infrastruktury. K tomu jsme využili data, která napříč jednotlivými zeměmi realizovala průzkum, v němž daní obyvatelé hodnotili stav silnic na 7bodové škále.
Hustota silnic: Pro porovnání hustoty silnic jsme vycházeli z dat Eurostatu, přičemž samotná hustota je vyjádřena jako počet kilometrů silnic na tisíc čtverečních kilometrů.
Hustota dobíjecích stanic: V tomto pilíři jsme chtěli reflektovat to, jak je infrastruktura daných států připravena na elektromobilitu. Z tohoto důvodu jsme mezi indikátory zařadili počet dobíjecích stanic na sto kilometrů silnic. Zdrojem dat je Evropská asociace výrobců automobilů (The European Automobile Manufacturers’ Association, ACEA).
Hustota železnic: Zde se jedná o takřka identický případ jako u hustoty silnic. Vycházeli jsme z údajů Eurostatu, přičemž jsme porovnávali jednotlivé státy v tom, kolik kilometrů železnice připadá na tisíc kilometrů čtverečních rozlohy dané země.
Výdaje na veřejnou dopravu: Základem tohoto indikátoru jsou data Eurostatu o výdajích evropských domácností. Z těchto dat jsme využili informaci o tom, kolik jednotlivec v dané zemi průměrně ročně utratí za veřejnou dopravu.
Dostupnost MHD ve městech: Dostupností MHD ve městech rozumíme údaj o tom, kolik lidí ve městech má v dosahu 500 metrů dostupnou zastávku veřejné dopravy. Tyto údaje jsme pak v každé zemi zprůměrovali na základě vybraných měst a poté porovnali hodnoty mezi jednotlivými zeměmi. Zdrojem dat byl Eurostat.
Dostupnost internetu v domácnostech: V rámci tohoto indikátoru jsme na základě dat Eurostatu porovnávali eurounijní země v podílu domácností, které mají přístup k internetu.
Pokrytí vysokorychlostním internetem: Indikátor zahrnuje podíl domácností, které mají přístup k vysokorychlostnímu internetu. Vysokorychlostním internetem je myšlena optická síť nebo alternativa, která dosahuje srovnatelného výkonu. Zdrojem dat byl Eurostat.
Využívání internetbankingu: Pro využívání internetbankingu jsme zvolili indikátor vyjadřující, kolik procent lidí v dané zemi v posledních třech měsících využilo internetbanking, a to buď k provedení platby, či k jakémukoliv jinému účelu. Vycházeli jsme z dat Eurostatu.
Využívání egovernmentu: Na základě dat Eurostatu jsme v rámci tohoto indikátoru porovnali eurounijní země v podílu populace, která v posledním roce komunikovala aspoň jednou s úřady prostřednictvím internetu.
Úroveň digitalizace státní správy (2022–2023) : Jako tento indikátor jsme využili jednu z pěti složek indexu DESI (Digital Economy and Society Index), v níž jsou jednotlivé země hodnoceny v úrovni egovernmentu. Země byly hodnoceny v pěti kategoriích, přičemž celkově mohly získat až 100 bodů. Mezi kategoriemi například byla míra transparentnosti dat, úroveň služeb nabízených občanům a firmám či třeba možnost online předvyplněných formulářů.
Úroveň digitalizace státní správy (2024–současnost): Tento indikátor čerpá z DESI 2024, skládá se ze 7 ukazatelů indikátoru DESI (Digital Economy and Society Index) “Digitalisation of public services”. Jde o Digital Public Services for citizens, Digital Public Services for Businesses, Pre-filled forms, Transparency of service delivery, design and personal data, User support, Mobile friendliness a Access to e-health records. Subindikátor e-Government users v tomto zahrnutý není, protože je sledovaný v %, zatímco zbylé subindikátory jsou zaznamenávané jako skóre na škále 0-100, kde 100 znamená nejlepší výsledek. Kompletní indikátor našeho Indexu “Úroveň digitalizace státní správy” pak odpovídá součtu skóre v jednotlivých subindikátorech; opět tedy – čím vyšší celkové skóre, tím lepší výsledek státu.
Dostupnost platebních terminálů (2022–2023): V tomto indikátoru jsme využili data European Association for Secure Transactions (EAST), přičemž jednotlivé země jsme porovnali v přepočtu platebních terminálů na 10 000 obyvatel.
Dostupnost platebních terminálů (2024–nyní): V tomto indikátoru jsme využili data k počtu platebních terminálů od Evropské centrální banky (ECB). K hodnotě počtu obyvatel jsme pak použili aktuální údaje od Eurostatu. Konečný indikátor sleduje počet platebních terminálů na 1 000 obyvatel, ke kterému jsme došli vlastním přepočtem. (Data ECB dodala ČS).

Kvalita trhu práce

Trh práce nejde vystihnout jen skrze čísla o nezaměstnanosti a průměrné mzdě. Česko proto porovnáváme s evropskými zeměmi i v rozdílu platů žen a mužů, produktivitě práce nebo síle odborů.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Nezaměstnanost: Data k prvnímu indikátoru pilíře Trh práce sbírá Eurostat. Data k nezaměstnanosti jednoduše popisují, kolik procent populace v pracovní síle každé z evropských zemí nemá práci.
Volná pracovní místa: Indikátor prázdných pracovních míst (Job vacancy rate) pochází z Eurostatu, který sbírá data pro všechny evropské země. Výpočet vychází z následujícího vzorce = [počet neobsazených pracovních míst/(počet neobsazených pracovních míst + obsazené pozice)] * 100.
Produktivita práce: Produktivitu práce Eurostat vypočítává na hodinu odvedené práce. Skóre zemí se vypočítává podle průměru evropské sedmadvacítky. Vyšší výsledek tedy znamená vyšší produktivitu práce.
Gender pay gap: Gender pay gap je procentuální rozdíl mezi platy mužů a žen. Hlavním zdrojem dat je Eurostat, který však tato data nesbírá pro všechny evropské země. Zbylá data jsou v Indexu doplněna ze statistických úřadů jednotlivých zemí.
Produktivní populace: Eurostat uvádí počty aktivní populace ve věku 15 – 64 let. Pro výpočet podílu produktivní populace Index prosperity využívá porovnání s dalším datasetem Eurostatu, kterým je celková populace jednotlivých evropských států.
Průměrná pracovní doba: Průměrnou týdenní pracovní dobu sleduje Eurostat. Pro účely Indexu prosperity výsledek tohoto indikátoru využívá odchylku od průměru všech států.
Zkrácené úvazky: Zkrácené pracovní úvazky Eurostat uvádí jako podíl na celkových pracovních úvazcích pracujících v daném státu.
Pracovní úrazy: Indikátor zranění v práci Eurostat uvádí ve standardizované míře výskytu. Ta představuje počet zranění na 100 tisíc pracovníků v každé zemi. Index prosperity Česka počítá se zraněními, které pracujícím znemožní vykonávat jejich výkon na čtyři a více dní.
Dojezd do práce: Dobu potřebnou k dojezdu do práce Eurostat uvádí pomocí řady metrik. Index prosperity Česka využívá průměrnou minutovou hodnotu pro každý z eurounijních států.
Délka dovolené: Minimální délku dovolené sleduje OECD. Do výsledků Indexu prosperity jsou kromě minimální nařízené délky dovolené zahrnuty i státní svátky.
Výzkumníci v pracovní síle: Zastoupení výzkumníků v pracovní síle uvádí Eurostat jako podíl pracovníků z výzkumu a vývoje na celkové pracovní síle.
Flexibilita práce: Otázka flexibility pracovních úvazků spočívá v tom, do jaké míry si mohou pracovníci v jednotlivých státech rozhodovat o výkonu práce. Do roku 2024 jsme využívali data Eurostatu, od roku 2024 (včetně) nicméně vycházíme z dat Eurofoundu. Důvodem pro změnu byla neaktuálnost dat Eurostatu.
Rovnost na trhu práce: Evropský institut genderové rovnosti sbírá data, která využíváme pro indikátor s názvem Rovnost na trhu práce. Tento indikátor na bodové škále 1–100 hodnotí, nakolik mají muži a ženy v Evropě stejné podmínky v práci. Do výpočtu je zahrnuté skóre z oblasti práce, která se skládá z participace, segregace a kvality zaměstnání.

Finanční zdraví

Prosperující společnost umí hospodařit s financemi, a to jak na úrovni státu, tak na úrovni jednotlivých obyvatel. Lidé by v takové společnosti neměli být ohroženi chudobou a exekucemi a naopak by měli mít k dispozici finanční rezervu a možnost své jmění investovat.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Podíl nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy: Indikátor s názvem Podíl domácností bez finanční rezervy čerpáme z Eurostatu, který ukazuje, jak jsou domácnosti v jednotlivých státech připraveny (v tomto případě spíše nepřipraveny) na neočekávané výdaje. Tento indikátor říká, jaký podíl domácností s příjmem nižším než je 60 % mediánu mezd není v dané zemi schopen čelit neočekávaným výdajům, jako je koupě nové pračky, pohřeb nebo oprava auta či domu. Částka vychází z měsíční hranice rizika chudoby každého státu za Česko odpovídá 12 800 Kč.
Podíl investic na financích: Propočtem dat získaných z Eurostatu ukazuje indikátor s názvem Podíl investic na financích, kolik procent z celkových financí domácností unijních států představují investice. Mezi investice patří kromě investičních fondů také například penzijní připojištění aj. Čím větší podíl investice na financích představují, tím lepší umístění stát ve srovnání získává.
Sociální a materiální deprivace: Závažná materiální a sociální deprivace vychází na Eurostatu v procentech populace. Tuto hodnotu Evropská unie charakterizuje jako podíl lidí, kteří žijí v běžných domovech, ale nejsou schopni pokrýt alespoň pět ze třinácti základních potřeb, které jsou nedílně spjaty se standardem života. Mezi tyto potřeby patří například neschopnost adekvátně vytápět, nahradit rozbitý nábytek, pokrýt neočekávané náklady, koupit si nové oblečení či zajistit si připojení k internetu z finančních důvodů.
Úspory vůči příjmům: Tento indikátor ukazuje, kolik jsou toho obyvatelé jednotlivých států schopni ušetřit z příjmů, které mají. Čím vyšší podíl ušetřených peněz, tím je výsledek státu ve srovnání lepší.
Zadlužení domácnosti: Indikátor Zadlužení domácností ukazuje poměr mezi příjmem a dluhem domácností v EU. Čím vyšší výsledek, tím vyšší zadlužení domácnosti daných států mají a tím horší umístění v Indexu prosperity Česka jim přísluší. Zdrojem dat je Eurostat, ECB a ECRI.
Neschopnost platit včas účty za energie: Následující indikátor ukazuje, kolik procent domácností v unijních státech není schopno platit své účty za energie (topení, elektřina, voda, plyn aj.) včas.
Finanční rovnost: Indikátor finanční rovnosti vychází z výsledků průzkumu Gender Equality Index, který porovnává rovnost mezi pohlavími v každém z eurounijních států. Pro potřeby pilíře Finančního zdraví jsme využili segment, který výzkumníci označují jako „Money“. Ten zahrnuje zejména rovnost v odměňování a riziko chudoby u žen a mužů. Výsledky tohoto indexu vychází jako skóre pro každou zemi a čím vyššího výsledku každý ze států dosahuje, tím lépe se umisťuje ve srovnání.
Výdaje na potraviny: Schopnost pořídit si potraviny je jednou ze základních životních potřeb. Eurostat sleduje řadu různých výdajů a výdaje na potraviny jsou jedněmi z nich. Výdaje na potraviny a nealkoholické nápoje Eurostat uvádí i jako podíl na celkových výdajích domácností.
Výdaje na energie: Schopnost platit energie je jednou ze základních životních potřeb. Eurostat sleduje řadu různých výdajů a výdaje na elektřinu, plyn a další paliva jsou jedněmi z nich. Výdaje na energie Eurostat uvádí i jako podíl na celkových výdajích domácností.
Výdaje vs. finanční aktiva: Mezi indikátory pilíře Finančního zdraví jsme zařadili i podíl finančních aktiv domácností a jejich celkových výdajů. Propočet vychází z celkových výdajů domácností (v milionech eur) a celkových finančních aktiv domácností. Indikátor ukazuje kolikanásobně finanční aktiva převyšují výdaje.

Kvalita vzdělávání a výzkumu

Vzdělání je naprostý základ pro vyspělou společnost. Česko proto s ostatními zeměmi srovnáváme i v tom, jak si Češi stojí ve vzdělání, digitální gramotnosti nebo jak stát finančně podporuje vzdělávání a vědecký vývoj.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Výdaje na vzdělávání: Ukazatel, kterým porovnáváme státní výdaje na vzdělávání. K výpočtu Eurostat využívá HDP jednotlivých zemí, ke kterému vztahuje výdaje, kterými státy podporují vzdělávání. Čím větší je tento podíl, tím lépe se země v rámci výsledků indexu umisťuje.
Výdaje na výzkum: Ukazatel, kterým porovnáváme celkové výdaje (veřejné i soukromé) na výzkum a vývoj. K výpočtu Eurostat využívá HDP jednotlivých zemí, ke kterému vztahuje výdaje, kterými státy podporují výzkum. Čím větší je tento podíl, tím lépe se země v rámci výsledků indexu umisťuje.
Užívání internetu (2022): Index DESI porovnává digitální dovednosti a prostředí napříč Evropou. Jeho data jsme využili pro srovnání uživatelských schopností, které se týkají internetového prostředí. Do Indexu prosperity Česka jsme tak využili skóre států v kategoriích základních a pokročilých internetových dovedností (vyhledávání informací, komunikace, řešení problémů, vytváření obsahu, atd.) i základních softwarových dovedností (využívání softwaru, pokročilejších tabulkových funkcí, prezentací či základních znalostí programovacího jazyka).
Digitální dovednosti (2023): Index DESI přestal přepočítávat dovednosti užívání internetu na skóre a zároveň vypustil i některé dříve sledované kategorie. Nyní data uvádí v procentech populace a pro potřeby tohoto pilíře jsme využili indikátoru „above basich skills“, tedy pokročilé dovednosti. Od roku 2023 tak v Indexu prosperity a finančního zdraví chybí indikátor Užívání internetu. Nahradili jsme jej tímto indikátorem, který ukazuje, kolik % populace jednotlivých států má pokročilé digitální dovednosti. Ty zahrnují práci s informacemi, datovou gramotnost, komunikaci, řešení problému, vytváření digitálního obsahu a bezpečnost.
Účast dospělých na vzdělávání: Data Eurostatu ukazují i to, jak se dospělí (od 25 do 64 let) účastní vzdělávání a speciálních vzdělávacích kurzů. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech dané populace a ukazují, jaká část dospělých se v posledních čtyřech týdnech před proběhnutím průzkumu takové aktivity účastnila.
Spolupráce firem s univerzitami: Tento indikátor je jednou ze součástí takzvaného Global Innovation Index. Pomocí dotazníkového šetření se výzkumníci ptali, jak moc spolupracují soukromé firmy a univerzity. Na základě odpovědí země získaly skóre, které jsme posléze využili i v Indexu prosperity Česka.
Počet udělených patentů: Indikátor vychází z údajů společnosti World Intellectual Property Organization (WIPO), která sbírá data o udělených patentech v jednotlivých zemích. Abychom dosáhli vyrovnaného srovnání, přepočítali jsme počet udělených patentů na obyvatelstvo jednotlivých států. Index tedy počítá s počtem patentů na milion obyvatel.
Mladí s terciárním vzděláním: Indikátor jsme zaměřili na populaci jednotlivých evropských států ve věku 25–34 let. U té jsme pomocí dat Eurostatu zkoumali, kolik procent této generace má dokončeno terciární vzdělání, tedy vysokou školu či vyšší odbornou školu. Čím vyšší tento poměr byl, tím lépe se země v indexu umístila.
Kvalita univerzit: Pro srovnání kvality univerzit jsme využili žebříčku World University Ranking, který srovnává přes 1 200 nejlepších světových univerzit, a to v celkem dvaceti indikátorech. Ty se dají sloučit do čtyřech základních oblastí, kterými jsou výuka, výzkum, mezinárodní spolupráci a finanční udržitelnost. Spojením těchto oblastí univerzita získává skóre, které vyjadřuje její kvalitu. Pro potřeby Indexu prosperity Česka jsme využili instituce, které získaly alespoň 50 bodů ze 100. Počet těchto institucí jsme přepočítali na milion obyvatel jednotlivých států. Ve srovnání však chyběly univerzity Kypru, Lucemburska a Malty, pro které jsme využili srovnání společnosti THE.
Inovační potenciál: Zde jsme Global Innovation Index využili ještě jednou, tentokrát však v jeho plném rozsahu. Publikace srovnává světové země v sedmi různých kategoriích, které se rozpadají na menší indikátory. Global Innovation Index hodnotí například politické prostředí, lidský kapitál, vzdělávání, investice, ekologii a řadu dalších oblastí.
Čtení, matematika a vědy: OECD se podílí na sestavování žebříčku PISA, který hodnotí vzdělávací prostředí v jednotlivých státech. V Indexu prosperity Česka jsme využili srovnání schopností studentů ve čtení, matematice a přírodních vědách. Každá země ve srovnání získala určitý počet bodů v každé z těchto oblastí, které odpovídají průměrným dovednostem studentů. V Indexu prosperity Česka jsme tyto tři kategorie spojili a čím vyššího výsledku země dosáhly, tím lepší umístění získaly. OECD se podílí na sestavování žebříčku PISA, který vzdělávací prostředí v jednotlivých státech. V Indexu prosperity Česka jsme využili srovnání schopností studentů v oblastech čtení, počítání a přírodních věd. Každá země ve srovnání získala určitý počet bodů v každé z těchto oblastí, které odpovídají průměrným dovednostem studentů. V Indexu prosperity Česka jsme tyto tři kategorie spojili a čím vyššího výsledku země dosáhly, tím lepší umístění získaly.

Prostředí pro podnikatele

Lidé by ve vyspělé zemi by měli mít jednoduchý přístup k podnikání. V rámci podnikatelského prostředí Česko srovnáváme s ostatními zeměmi například v ročním nárůstu nově vzniklých firem nebo ve výši výdajů, které jsou spojené s chodem vlastní živnosti.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Počet startupů: Počet startupů vychází z dat Dealroom.co, přičemž údaje pro jednotlivé země přepočítáváme na milion obyvatel. Dříve jsme vycházeli z průzkumu s názvem State of European Tech společnosti Atomico, který jsme kvůli neaktuálnosti přestali využívat.
Počet firem na obyvatelstvo: V následujícím indikátoru vycházíme z dat Eurostatu, která ukazují počet firem s deseti a víc zaměstnanci. Firmy s minimálně deseti zaměstnanci jsme zvolili za účelem očištění dat o počet jednotlivců, kteří podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné. Počet firem v každé ze zemí EU je přepočítán na milion obyvatel.
Korporátní daň: Tento indikátor ukazuje výši daně z příjmů právnických osob. Ta je v každé zemi odlišná a často se řídí i jinými pravidly. Data pochází z webu Worldwide Tax Summaries, který provozuje společnost PwC.
Tržní kapitalizace: Tržní kapitalizaci počítáme na základě několika dat. Buď vycházíme z dat přímo od daných burz, anebo přebíráme agregovaná data (CEIC, FESE), která následně ještě čistíme, je-li to potřeba
Přidaná hodnota firem pod zahraniční kontrolou: Následující indikátor ukazuje, jakou část přidané hodnoty tvoří firmy pod zahraniční kontrolou ve srovnání s domácími firmami. Nižší podíl znamená lepší umístění v pilíři Prostředí pro podnikatele. Zdrojem dat je Eurostat.
Mezera ve výběru DPH: Mezera ve výběru DPH (tzv. VAT Gap) značí rozdíl mezi očekávaným (dle platné legislativy) a skutečným výběrem DPH. Zdrojem dat je Eurostat.
Založení podnikání: Od roku 2024 bereme od Eurostatu data k tzv. birth rate, tj. podíl nových firem vypočítaný na celkovém počtu firem. Do roku 2023 (včetně) jsme využívali data projektu Doing Business, který srovnává prostředí pro podnikání po celém světě. Použili jsme přitom umístění jednotlivých zemí v rámci pilíře Založení podnikání, který hodnotí obtížnost založení firmy z hlediska času, nákladů a počtu potřebných kroků. Nicméně Doing Business přestal sledovat většinu států EU, tudíž data přestala být relevantní.
Výdaje firem na výzkum a vývoj: Indikátor, který se týká investic do výzkumu a vývoje pochází z Eurostatu. Eurostat uvádí investice firem v procentech HDP.
Investice do duševního vlastnictví: Jedná se o podíl investic do duševního vlastnictví na celkové tvorbě hrubého fixního kapitálu (investic). Čím vyššího výsledku státy dosahují, tím lépe se umisťují. Zdrojem dat je Eurostat..
Náklady firem na elektřinu: Následující indikátor sleduje, kolik průměrně stojí kilowatthodina elektřiny firmy s odběrem 500 MWh až 2 000 MWh. Cenu Eurostat uvádí v eurech. Výsledná částka je průměrem cen za uplynulý rok 2021.

Rozvoj zdraví a bezpečnosti

Prosperující společnost pečuje o své zdraví a o svou bezpečnost. Zároveň je připravena na situace, kdy se objeví nebezpečí, a to jak ve formě nemoci, zranění či kriminálních činů. V této oblasti Česko porovnáváme mimo jiné v podílu obézní populace, dostupnosti lékařské péče nebo kriminalitě a výdajů státu na obranu.

V rámci tohoto pilíře jsme se zaměřili na tyto indikátory:

Naděje dožití ve zdraví: Využíváme dat Eurostatu, která ukazují, kolika let se lidé v jednotlivých zemích dožívají ve zdraví. Hodnota ukazuje kolik let od narození populace unijních zemí průměrně prožívá bez závažných či středně závažných zdravotních problémů. Mezi závažné zdravotní problémy se řadí ty, které respondentům omezují jejich běžné aktivity na minimálně šest měsíců života.
Obézní populace: Za obezitu je obecně považován stav, kdy BMI (Body Mass Index) jedince přesahuje 30 kg/m3. Mezi 25 a 30 kg/m3 je kategorie pre-obezity a kategorie označovaná jako „nadváha“ slučuje obezitu i pre-obezitu. V rámci Indexu jsme použili podíl osob, které trpí obezitou. Zdrojem dat je Eurostat.
Nedostupnost lékařské péče: Indikátor udává, pro jaký podíl osob starších 16 let je lékařská péče nedostupná. Mezi důvody patří finanční nedostupnost, velká vzdálenost nebo dlouhá čekací doba. Zdrojem dat je Eurostat.
Zločiny v okolí bydliště: Tento indikátor ukazuje podíl osob, které ohlásily zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště. Zdrojem dat je Eurostat.
Nemocniční lůžka: Následující indikátor ukazuje dostupnost nemocničních lůžek v jednotlivých státech. Eurostat data uvádí v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Jedná se o veškerá nemocniční lůžka, která mají nemocnice v daných státech k dispozici.
Kojenecká úmrtnost: Vycházíme z dat Eurostatu, přičemž se jedná o podíl podíl zemřelých dětí do jednoho roku od narození. Hodnota kojenecké úmrtnosti se udává jako promile nově narozených, tedy jako úmrtí na tisíc nově narozených.
Výdaje na obranu: Eurostat sleduje i výdaje, které vlády jednotlivých států investují do své obrany. Tyto hodnoty uvádí v procentech HDP.
Vážné trestné činy: Trestné činy Eurostat dělí podle jejich charakteru do několika různých kategorií. Pro potřeby pilíře s názvem Rozvoj zdraví a bezpečnosti jsme do indikátoru s názvem Vážné trestné činy zařadili vraždy, loupežná přepadení a sexuální napadení. Tuto závažnou trestnou činnost jsme sečetli a převedli na 100 tisíc obyvatel v každé ze zemí EU.
Kyberbezpečnost: Indikátor kyberbezpečnosti vychází z žebříčku National Cyber Security Index, za kterým stojí e-Governance Academy Foundation. Žebříček srovnává většinu světových zemí ve 46 indikátorech spojených s kyberbezpečností. Mezi tyto indikátory patří například policejní boj s kyberzločinem, operace armády v kyberprostoru, ochrana osobních dat, vývoj cyber-policy či vzdělávání v oblasti online zabezpečení.
Výdaje na zdravotnictví: Jedním z indikátorů pilíře Rozvoj zdraví a bezpečnosti jsou i investice do zdravotnictví. V tomto indikátoru jsme využili veškeré zdroje financí. Hodnoty uvádíme v procentech HDP každého unijního státu.
Oběti bankovních podvodů: Karetní nebo online bankovní podvody jsou jednou z oblastí, o které se zajímal Eurobarometr zaměřený na kyberzločin a kyberbezpečnost. Do tohoto pilíře Indexu prosperity Česka jsme proto zahrnuli podíl populace, který se s obdobnou zkušeností setkal alespoň jednou za svůj život.

Index finančního zdraví

Index finančního zdraví Čechů je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR, který měří a analyzuje finanční zdraví Čechů. Výzkum sleduje míru finančního zdraví v šesti základních parametrech (míra finanční rezervy, náklady na bydlení, ochrana před riziky, spoření na důchod, míra předluženosti, kontrola nad rozpočtem). Index vychází z analýzy dat získaných v rámci pravidelného dotazování reprezentativního vzorku české populace ve věku 18–65 let, který svým složením odpovídá struktuře obyvatelstva České republiky, a z analytických dat České spořitelny.

Krátkodobá rezerva

Průzkum o krátkodobé finanční rezervě Čechů jsme vypracovali ve spolupráci s agenturou Ipsos. Průzkum byl veden na reprezentativnám vzorku 2003 respondentů ve věku 18–65 let odpovídající svým složením z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, regionů a velikosti místa bydliště struktuře české populace.

Témata průzkumu:

Úroveň povědomí o KFR
Využívání KFR (částka, pravidelnost, obnosy)
Důvody pro netvoření KFR
Výhledy do budoucna

Dlouhodobá rezerva

Průzkum o dlouhodobé finanční rezervě (DFR) Čechů jsme vypracovali ve spolupráci s agenturou Ipsos. Vzorek čítal 2005 respondentů ve věku 18–65 let a byl reprezentativní pro ČR.

Sběr dat proběhl v období od 21. 3. do 29. 3. 2022.

Témata průzkumu:

Povědomí o DFR
Tvoření DFR, její výše
Celková finanční situace
Výhled do budoucna

Bydlení

Průzkum o půjčkách a zadluženosti Čechů jsme vypracovali ve spolupráci s agenturou Ipsos. Vzorek čítal 2 000 respondentů ve věku 18–65 let a byl reprezentativní pro ČR.

Sběr dat proběhl v období od 21. 4. do 2. 5. 2023.

Témata průzkumu:

Spokojenost s aktuálním bydlením
Podíl nákladů na bydlení na celkových výdajích domácnosti.
Plány ohledně vlastnického bydlení
Spoření na pořízení/ opravy bydlení
Postoje ke státní podpoře bydlení
Finanční zdraví

Půjčky a úvěry

Průzkum o půjčkách a zadluženosti Čechů jsme vypracovali ve spolupráci s agenturou Ipsos. Vzorek čítal 2 060 respondentů ve věku 18–65 let a byl reprezentativní pro ČR.

Sběr dat proběhl v období od 9. 6. do 16. 6. 2023.

Témata průzkumu:

Zadluženost
Schopnost splácet
Exekuce
Finanční zdraví

Pojištění

Průzkum o pojištění Čechů jsme vypracovali ve spolupráci s agenturou Ipsos. Vzorek čítal 2 032 respondentů ve věku 18–65 let a byl reprezentativní pro ČR.

Sběr dat proběhl v období od 1. 9. do 13. 9. 2023.

Témata průzkumu:

Postoj Čechů k různým typům pojištění
Motivátory a bariéry sjednání různých druhů pojištění
Finanční zdraví Čechů a jeho vývoj

Přehled o hospodaření

Průzkum o přehledu o hospodaření Čechů jsme vypracovali ve spolupráci s agenturou Ipsos. Vzorek čítal 2025 respondentů ve věku 18–65 let a byl reprezentativní pro ČR.

Sběr dat proběhl v období od 10. 10. do 18. 10. 2023.

Témata průzkumu:

Příjmy domácností
Spokojenost s finanční situací
Přehled o hospodaření a nástroje k jeho sledování
Kapesné pro děti

Finanční zdraví pro index finančního zdraví

lorem ipsum