Dlouhodobý výzkum České spořitelny a Evropy v datech

Nízkopříjmové domácnosti často mají nouzové úspory, ale obtížně dosahují pravidelného a dostatečného spoření a mají nižší představu o optimální výši úspor. Překážkou bývá i nižší vzdělání a slabší finanční dovednosti.

Nejenom, že se zvyšuje podíl domácností, které vynakládají za své bydlení přes 40 % příjmů, roste podíl těch, kteří za bydlení platí víc než 50 %, a dokonce 70 % příjmů. Víc než 70 % příjmů za bydlení platí až 115 tisíc osob.

V případě osob s vysokoškolským vzděláním je průměrný rozdíl mezi neaktivitou mužů a žen v zemích OECD 6 procentních bodů. V ČR více než 25. Proč? Mimo jiné kvůli nízkému podílu zkrácených úvazků a nedostupnosti školek.

Kvalita finského vzdělávání je výsledkem několika desítek let práce, ale mezi jeho klíčové atributy patří bezplatnost –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nevytváření bariér v přístupu ke vzdělávání a využití potenciálu opravdu každého dítěte.

Trend poklesu počtu exekucí či počtu exekucí vedených na fyzické osoby sledujeme již 8 let.

Kromě nedostatečného zateplení nemovitostí a úrovně spotřeby tepla hraje stěžejní roli fakt, že zhruba polovina produkce tepla v Česku, které je distribuováno teplárenskými soustavami, pochází z uhelných zdrojů.

Češi se o své pojistky moc svědomitě nestarají, a to zejména o výši pojistné částky. Např. 41 % z nich neví, na jakou hodnotu má pojištěnou svou nemovitost.

Častou příčinou zadlužení bývá změna či ztráta zaměstnání. Velmi častým důvodem zadlužení je také rozpad rodinných vazeb a partnerských vztahů. Obecně rozšířená představa, že se lidé dostali do exekucí, protože si půjčili na dovolenou nebo na Vánoce, je velmi lichá.

V Česku přetrvává dlouhodobě zakořeněný pocit, že genderový mzdový rozdíl je normální. Nižší mzdy žen jsou stále vnímány jako běžná věc a staly se v podstatě normou nejen pro zaměstnavatele, ale i samotné ženy.

Pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost – liší se přístup stavebních úřadů.

Bez zásadní změny kurzu míří ČR k období systematického a rychlého nárůstu veřejného dluhu v příštích letech.