Finanční zdraví

Finančně nejzdravějšími společnostmi zůstávají ty v Nizozemsku, Lucembursku a Rakousku. Za úctyhodný výsledek země vděčí především velmi nízkému podílu nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy, s tím spojené minimální sociální a materiální deprivaci, vysoké schopnosti spořit či nízkému podílu výdajů domácností, který připadne na potraviny. Trojici států s nejlepším finančním zdravím však spojuje ještě jedna poměrně překvapivá skutečnost. Tou je vysoká zadluženost domácností. Domácnosti prvního Nizozemska patří v unijním kontextu k druhým nejzadluženějším a „stříbrné“ Lucembursko je pak nejzadluženější z celé EU.

„Vysoký podíl zadlužení domácností vůči příjmům v zemích jako je Lucembursko nebo Nizozemsko je ovlivněn zejména strukturou vlastnictví nemovitostí a jejich cenami. V Nizozemsku sice mají vlastní nemovitost víc než dvě třetiny domácností, 60 % však k tomuto účelu čerpá hypotéku nebo jiný úvěr. To je důsledkem vysoké dostupnosti úvěrů na bydlení a daňovým zvýhodněním vlastníků nemovitostí v Nizozemsku. Vysoký podíl vlastnictví nemovitosti na hypotéku je patrný také v zemích  jako je Švédsko, Dánsko, Belgie či Lucembursko. V Česku žije ve vlastní nemovitosti 77 % domácností, jen 21 % domácností však na svou nemovitost čerpá hypotéku,” vysvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Slovensko se propadlo na předposlední příčku

Na konci srovnání se opět objevují Bulharsko a Řecko. Mezi ty se letos propadlo i Slovensko, které bylo ještě vloni na 23. příčce. Na meziročním propadu Slovenska se nejvíc podepsalo snížení schopnosti platit včas účty za energie, pokles úspor ve srovnání s příjmy a výrazný růst sociální a materiální deprivace. 

Zatímco vloni nebylo schopno pokrýt alespoň pět ze třinácti základních potřeb (např. vytápění na adekvátní teplotu, pokrytí neočekávaných nákladů, schopnost nahrazení rozbitého nábytku atd.) celkem 4,5 % Slováků, kteří žijí v běžných domácnostech, letos tento poměr vylezl až na 6,3 %. „Ačkoliv jde o 40% nárůst, v posledním Rumunsku se podíl domácností žijících v materiální či sociální deprivaci pro kontext zastavuje až na 24,3 % populace,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech. 

Na propadu Slovenska se podepsaly snižující se úspory umocněné recesí, která nastoupila na konci roku 2022, kvůli které tak mají Slováci najednou ještě hlouběji do kapes. To dále podráží jejich celkové finanční zdraví, a proto se Slovensko letos dostalo až na 26. příčku v unijním srovnání.

České nízkopříjmové domácnosti jsou odolnější než vloni

Česko si však na rozdíl od slovenských sousedů naopak polepšilo, byť jen o jedinou příčku. K dosažení dvanácté příčky v unijní sedmadvacítce zemi dopomohla zejména mnohem lepší připravenost nízkopříjmových domácností na neočekávané výdaje. Ačkoliv podle Eurostatu téměř 52 % domácností s nízkým příjmem stále potřebnou finanční rezervu nemá, oproti loňskému ročníku jsme si o osm procentních bodů polepšili, což nás posunulo z patnácté na devátou příčku napříč EU.

„Z našich kvalitativních průzkumů vyplývá, že vlastní finanční rezervu pro případ nečekaných výdajů má jen čtvrtina nízkopříjmových klientů. Tvorba finanční rezervy pro ně není jednoduchá. Polovina z nich (57 %) je přesvědčena, že příjem jim stačí jen na pokrytí nezbytných výdajů. Veškeré výdaje musí velmi pečlivě plánovat a v oblasti financí jsou otevřeni dobře míněným radám, jak lépe pracovat se svým rozpočtem a zlepšit spořicí návyky. Naším posláním je hledat cesty, jak pomáhat zranitelným klientům a loni jsme pro ně například připravili možnost pojištění spotřebičů nebo jim pomáhali s ověřením nároku a žádostí o státní dávky. Skrze přímou komunikaci jsme oslovili více než 130 tisíc klientů, kteří mohli požádat stát o finanční pomoc,“ říká Monika Hrubá, která má na starost strategii finančního zdraví v České spořitelně.

Úspory Čechů padly i na zachování životní úrovně

I Češi museli v loňském roce víc sahat do kapes, ale na rozdíl od Slováků jsme měli vyšší rezervu, ze které se dalo čerpat. To s sebou ale samozřejmě přineslo úbytek úspor ve srovnání s příjmy. Zatímco podle loňského Indexu prosperity a finančního zdraví Češi dokázali ušetřit bezmála pětinu svých příjmů, podle dat za rok 2022 poklesl tento podíl k 16 procentům.

“Míra úspor českých domácností je stále nad úrovní období před pandemií koronaviru, kdy se pohybovala okolo 12 %. V letošním roce došlo k růstu míry úspor domácností, což je ovlivněno obezřetnějším chováním vlivem růstu cen a tedy poklesem spotřeby. Dle posledních dostupných dat za 2. čtvrtletí letošního roku činila míra úspor českých domácností 18,8 %. Vysoká míra úspor je však tažena vysokopříjmovými domácnostmi. Nízkopříjmové domácnosti, které mají zároveň vysoký sklon ke spotřebě, aktuálně tvoří velmi malé, často žádné, úspory. Snížení míry úspor nastane až s výraznějším oživením spotřeby, k čemuž dojde pravděpodobně až v průběhu příštího roku, souběžně s poklesem úrokových sazeb a inflace.” vysvětluje Tereza Hrtúsová.

I díky vyšším úsporám se Čechům podařilo zachovat si svou úroveň života. Ačkoliv podíl populace trpící materiální či sociální deprivací meziročně narostl o tři desetiny procentního bodu, nadále jde o čtvrtý nejnižší výsledek v EU.

Energie v Česku zůstávají nadprůměrně drahé

Z druhého konce srovnání ale Česko trápí výdaje za elektřinu, plyn a další paliva. „Ty i letos zůstávají na relativně vysokých 6,1 % celkových výdajů domácností. Přesto se však několika ostatním zemím EU podařilo českou hodnotu překonat, čímž jsme si v unijním srovnání o tři příčky polepšili. V současnosti nám tak patří ale stále velmi podprůměrná 22. pozice, která se ale v příštím ročníku dost možná opět zhorší vzhledem k dopadům krize energií ze začátku letošního roku. Stále však alespoň dokážeme účty splácet včas, o čemž svědčí i druhý nejlepší výsledek v této kategorii,“ doplňuje Tomáš Odstrčil z Evropy v datech.