16. 12. 2023

Rozvoj zdraví a bezpečnosti

Sdílejte článek Prozkoumejte výsledky
Pozice Česka v Evropě 2.

Rozvoj zdraví a bezpečnosti

Dostupnost zdravotní péče se v Česku zlepšuje, nicméně nás stále trápí nízký počet let prožitých ve zdraví

Zdravotní péče se v Česku zlepšuje. Podle zjištění Indexu prosperity a finančního zdraví jsme se v pilíři spojujícím zdraví a bezpečnost posunuli na druhou příčku v unijním srovnání. Stojí za tím především vysoká dostupnost lékařské péče, kvalitní péče o nově narozené i relativně vysoká úroveň kybernetického zabezpečení. Největší rezervy pak máme v investicích do obrany, zastoupení obézní populace či počtu let prožitých ve zdraví, kde se propadáme pod unijní průměr.

Už v loňském ročníku dopadla Česká republika z celého Indexu prosperity nejlépe v pilíři úrovně zdraví a bezpečnosti, když nám na základě analýzy jedenácti indikátorů připadla třetí příčka napříč Evropskou unií. Letos se českému prostředí podařilo jeho výsadní pozici potvrdit, a dokonce jsme se posunuli ze třetí na druhou příčku hned za Německo. Meziročně jsme si pohoršili jen u dvou indikátorů (navíc vždy o jedinou příčku), jinak je Česko na stejném, nebo dokonce lepším umístění než vloni.

Lékařská péče je v Česku čím dál dostupnější

K největšímu posunu došlo u nedostupnosti lékařské péče. Ačkoliv jde v absolutních číslech o změnu o hodnotě 0,1 procentního bodu, v unijním srovnání to Česku přineslo 2. příčku a meziroční posun o tři místa vzhůru. Podle posledních dat je totiž lékařská péče nedostupná pro 0,2 % Čechů, zatímco třeba poslední Estonsko dosahuje v nedostupnosti lékařské péče 9,1 %, a to zde došlo k velkému zlepšení oproti roku 2018, kdy nedostupnost dosahovala 16,4 %. Na nedostupnosti péče se v této pobaltské zemi podílí především nákladnost péče a dlouhá čekací listina.

V Česku podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR nejsou na straně občanů ani na straně poskytovatelů zdravotnických služeb běžné bariéry, které komplikují přístup ke zdravotní péči v jiných zemích. „Pojištěnci si mohou volně zvolit a navštěvovat lékaře a nejsou zatěžováni žádnými poplatky. Poskytovatelé jsou převážně odměňováni za výkon a ceny zdravotnických služeb stanovených úhradovou vyhláškou v posledních letech rychle rostou. Negativní stránkou pak ovšem je, že výrazně rostou náklady na systém veřejného zdravotního pojištění,“ upozorňuje Ladislav Friedrich. Zároveň však prezident SZP ČR dodává, že situace přesto není ideální a upozorňuje na značný podíl duplicitních a zbytných vyšetření, nízkou provázanost péče a její nízkou nákladovou efektivitu.

V tuzemsku dostupnost péče explicitně postihuje legislativa. Podle údajů Ministerstva zdravotnictví nesmí například dojezdová doba k praktickému či zubnímu lékaři přesáhnout 35 minut od místa bydliště a na ultrazvuk či rentgen musí mít každý Čech dojezd maximálně 45 minut. Kromě místní dostupnosti řeší nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb i časovou dostupnost, podle které by pojištěnec neměl například na endoskopické vyšetření čekat víc než 4 týdny, na magnetickou rezonanci přes 5 týdnů, na mamograf šest týdnů a na náhradu kyčelního kloubu déle než 52 týdnů.

Nižší kojeneckou úmrtnost mají jen tři unijní země

Česko je v premiantem i v péči o předčasně narozené děti, díky tomu se nám dlouhodobě daří snižovat počet úmrtí nově narozených. V prvním měsíci života u nás zemře jedno dítě z tisíce, což odpovídá 14. nejnižší hodnotě z 200 zemí, které sleduje UNICEF. „Česká republika se dlouhodobě řadí na přední příčky v péči o novorozence v celosvětovém měřítku. Je to díky třístupňové péči, specializovaným centrům a kvalitnímu odbornému personálu. Obor neonatologie se velmi rychle vyvíjí. V současné době se zaměřujeme na téma Zero separation, co nejčastější kontakt miminka a maminky, případně otce ‚skin to skin‘. Studiemi je prokázána řada benefitů, snížení incidencí  infekcí a komplikací u předčasně narozených dětí, a dokonce zkrácená doba hospitalizace,“ vysvětluje Lucie Žáčková z organizace Nedoklubko.

Velmi dobrých výsledků dosahujeme nejen u výše zmíněné neonatální úmrtnosti (samostatnou analýzu naleznete zde), ale i u kojenců. Dětí ve věku od 29. dne do 1 roku života v Česku umírají ve 2,2 případech z tisíce, což je čtvrtý nejlepší výsledek.

Čechy trápí obezita a nízký počet let, které prožijí ve zdraví

Palčivým problémem Čechů nadále zůstává obezita, která trápí 19,3 % české populace. Takový výsledek nám v unijním srovnání vynáší až 18. příčku, a podprůměrných je i 62 let, které Češi prožijí ve zdraví. V unijní sedmadvacítce totiž lidé ve zdraví prožijí průměrně 63,6 let.

„Nejlépe jsou na tom obyvatelé zemí jako Malta, Švédsko a Itálie, kde počet let prožitých ve zdraví přesahuje 68 let. Na opačném konci žebříčku jsou pobaltské státy, ale také například Slovensko, kde se ve zdraví daří prožít necelých 57 let. Stěžejní je v tomto ohledu především zlepšení prevence a životního stylu. České zdravotnictví potřebuje zvýšit efektivitu a především úroveň digitalizace. Aktuální praxe je taková, že pacient ‚pobíhá‘ mezi jednotlivými odbornými lékaři se svými výsledky vypálenými na CD-ROMu. Zdravotní péči schází zaměření na celostní medicínu.“ upozorňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Podpora zdravotnictví roste, připadne na něj 9,5 % českého HDP

Meziročně vzrostly i výdaje, které Česko investuje do zdravotnictví. Zatímco v loňském ročníku šlo o 9,24 % HDP, letos už se podíl investic zastavuje na 9,49 %. Výdaje na zdravotnictví skokově vzrostly v roce 2020 o téměř dva procentní body a jedním z hlavních důvodů bylo propuknutí pandemie koronaviru. Poslední dostupné výsledky jsou z roku 2021, kdy byl covid stále „živým“ problémem, na který se evropské země aktivně zaměřovaly.

Co se ale v podílu investic meziročně neproměnilo, jsou výdaje na obranu, které i letos zůstávají na jednom procentu HDP. V unijním srovnání patří Česku v pořadí až 19. příčka, což zároveň představuje nejhorší umístění, kterého jsme v pilíři zdraví a bezpečnosti dosáhli.

Vážná trestná činnost klesá, přesto jsme si v eurounijním srovnání pohoršili

Česko se v unijním srovnání propadlo i u vážné trestné činnosti, a to i přesto, že v hrubých číslech poklesla. Na 100 tisíc obyvatel podle nejnovějších dat připadá 26,81 vražd, loupežných přepadení či sexuálních napadení, což je o 2 trestné činy méně než v loňských výsledcích. Překonalo nás Řecko s Litvou, kde se podařilo snížit především loupežná přepadení, a to téměř na polovinu.

Zatímco se Česko v oblasti „běžné“ kriminality propadlo, v oblasti kyberkriminality naopak došlo k posunu těsně pod pódiové příčky, a to navzdory jemnému propadu ve srovnání National cyber security Index. Vloni jsme obsadili pátou příčku s ohodnocením 92,2 bodů ze sta, letos jsme byli čtvrtí s 90,9 získanými body. Náš posun i v této kategorii způsobilo především dříve první Řecko, jehož kyberbezpečnost se oproti předchozímu šetření zhoršila o více než šest bodů.

Mohlo by vás zajímat

Index prosperity Česka 2022

Index prosperity Česka 2023

Index finančního zdraví 2023

Index prosperity Česka 2024

Index finančního zdraví 2024