Pozice Česka v Evropě
22.
Úroveň bydlení
Čechům se bydlí hůř než vloni. Vysoké výdaje a nejhorší finanční dostupnost vlastního bydlení nás řadí až na 22. místo v EU
Pořízení vlastního bydlení je pro Čechy podle Indexu prosperity a finančního zdraví takřka nedostupné. Když pomineme zdlouhavé zřizování stavebního povolení či překotně rostoucí cenu novostavby, potřebují Češi 14,9 ročních platů, aby si mohli dovolit pořídit průměrně velký rodinný byt. To je nejhorší výsledek v EU. Neméně zásadní komplikací jsou pak 5. nejvyšší výdaje na bydlení. V Česku se naopak často vyplatí bydlet v nájmu. Nájemní bydlení se ve srovnání s bydlením ve vlastním více vyplatí jen ve dvou zemích EU.
V meziročním srovnání oblasti bydlení Indexu prosperity a finančního zdraví si Česko ještě o jednu pozici pohoršilo. Už loňská 21. příčka v EU představovala pro Česko vhozenou rukavici, letošní propad na 22. místo je už skutečně alarmující. Horšího výsledku v EU dosáhly už jen země na jihovýchodě Evropy, Lotyšsko a náš nejbližší soused – poslední Slovensko.
Srovnání již tradičně vedou skandinávské státy, ale velmi dobré podmínky pro bydlení nabízí i Malta. Ta se v trojici států s nejlepším prostředím pro bydlení umístila především díky adekvátnímu vybavení domů, nízkým výdajům na domácnost či velmi malému podílu přelidněných domácností, ve kterých žijí jen 3 % Malťanů. Průměr EU přitom pro srovnání vychází na zhruba 17 %.
Dostatečné vybavení a kvalita staveb Česko udržují nad chvostem EU
Začněme tím, kde se Česku daří v porovnání se zbytkem EU nejvíce. Nejlepších výsledků dosahujeme v základním vybavení domácností. Jen 0,1 % českých rodin nemá k dispozici vanu, sprchu či splachovací toaletu, jen 2,2 % domácností nejsou schopny adekvátně topit a zatéká do 6,8 % bytů či domů s děravou střechou, vlhkými zdmi, podlahou či základy nebo plísní u oken či podlahy.
„Ačkoliv se zejména ten poslední podíl může zdát jako relativně vysoký, ve srovnání se zbytkem EU nám přináší pátou nejlepší pozici. Nejhůř se v tomto indikátoru umístil Kypr, ve kterém žije přes 39 % populace v domácnostech, do kterých z různých důvodů zatéká. Průměr EU pak vychází na 13,9 %,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Hlavním problémem zůstává drahé bydlení
Vloni bylo v Česku pro pořízení nového bytu o průměrné rozloze 90 metrů čtverečních potřeba 15,5 ročních platů, podle letošních hodnot serveru Numbeo tento poměr klesl na 14,9. To by se mohlo na první pohled zdát jako pozitivní vývoj, důležité je ale dodat kontext. Česko totiž nadále zůstává zemí, ve které se na nové bydlení spoří nejdéle. Těsně před námi je Maďarsko, kde je potřeba 14,6 ročních platů, ale pokud by Češi měli dohnat první Belgii, musely by naše byty zlevnit (nebo platy vzrůst) o víc než polovinu.
Právě lepší ekonomický stav by Čechům pomohl i v dalším indikátoru, kterým jsou výdaje na bydlení. Výdaje na domácnost totiž představují až 28 % výdajů českých domácností, což je pátý nejvyšší poměr mezi zeměmi EU.
„Skutečnost, že ceny nemovitostí a výdaje na bydlení jsou v poměru k příjmům vysoké, je zčásti dána i poměrně nízkou úrovní českých mezd. Dá se předpokládat, že pokud bude pokračovat přibližování české mzdové hladiny k úrovni mezd na západ od nás, bude klesat i relativní výše cen nemovitostí a výdajů na bydlení,“ tvrdí ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Pořízení nového bydlení? Drahé a zdlouhavé
Situaci v Česku komplikuje množství času potřebného pro vyřízení stavebního povolení. Průměrně totiž jeho vyřízení trvá 246 dní a vysoká je ve srovnání se zbytkem EU i cena novostavby. Ta oproti roku 2015 vzrostla o víc než polovinu, jedná se tak v unijním kontextu o čtvrtý nejvyšší nárůst.
Vývoj cen potřebných k pořízení bytových nemovitostí (bytů i rodinných domů včetně pozemků) domácnostmi na celém území ČR sleduje Český statistický úřad. Podle jeho indexu se nákupní ceny nových obydlí do konce roku 2022 zvýšily oproti roku 2010 o 124 %, ceny starších obydlí o 125 %. Za posledních pět let pak ceny nových rezidenčních nemovitostí v ČR stouply o 62 %, ceny starších obydlí o 65 %. Důvodem byla vysoká poptávka po nemovitostí daná příznivou ekonomickou situací v ČR, dostatkem finančních prostředků v rukou tuzemských domácností i během pandemie covidu, nízkými úrokovými sazbami z hypotečních úvěrů či omezenou nabídkou alternativních druhů investic.
Nájemní bydlení jako řešení špatné dostupnosti
Jako jediné řešení současné bytové krize a drahé stavby se zdá být bydlení v nájmu. Ve srovnání s vlastním bydlením se Čechům vyplatí téměř nejvíc z celé Unie. Zde je ale problematická otázka jeho dostupnosti. Zejména ve velkých městech je totiž náročné adekvátní bydlení za dostupnou cenu sehnat.„V nájmu aktuálně žije 23 % Čechů, přičemž 16 % za tržní cenu, 7 % za cenu nižší. Tento podíl je dlouhodobě stabilní, s ohledem na zvyšující se nedostupnost vlastnického bydlení lze však očekávat postupný nárůst bydlení v nájmu, zejména ve větších městech,“ upozorňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. „Se zvyšující se poptávkou nicméně dojde k většímu tlaku na ceny nájmů. Ty dle údajů ČSÚ vzrostly od roku 2015 o 29 %, v uplynulých letech však bylo tempo růstu nájemného v Česku rychlejší. Jen za rok 2022 vzrostly ceny nájmů o 8 %. Ačkoliv je nájemní bydlení často lepší, a v některých případech ekonomicky výhodnější formou bydlení, pojí se s ním řada nejistot. Zcela postrádáme mechanismy, které by nájemníkovi zaručily dlouhodobě stabilní a finančně udržitelné bydlení (zejména pak v důchodovém věku), vlastníkovi pak chybí záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou.“ dodává Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
