Digitalizace a infrastruktura

Česko se v pilíři Digitalizace a infrastruktura umístilo na 10. příčce EU. Ačkoliv se v řadě indikátorů zlepšujeme, k postupné digitalizaci souběžně dochází i v ostatních unijních státech, což způsobuje jen malé meziroční změny v pořadí zemí. Meziročně jsme si proto polepšili jen o dvě příčky. V první polovině unijního srovnání se Česko drží díky vysokým investicím do dopravy, relativně častému využívání internetbankingu a stále nejhustší síti železnic v Evropě. 

Nejhůř opět dopadlo Rumunsko a o moc lepších výsledků nedosáhly ani další balkánské státy. Na špičce srovnání v oblasti digitalizace a infrastruktury zůstávají státy Beneluxu v čele s Lucemburskem. Všechny tyto státy se mohou chlubit kvalitní dopravní infrastrukturou, skvělou dostupností internetu, častým využíváním internetbankingu a pokročilou digitalizací státní správy.

Hustá dopravní síť neznamená kvalitu

„Prvenství Česku letos patří ve dvou indikátorech, kterými jsou hustota železniční sítě a nízká cena jízdenky pro veřejnou dopravu. Za zmínku stojí i druhé nejvyšší investice do dopravy, které se vyšplhaly až na 3,9 % HDP či relativně hustá silniční síť, jejíž kvalitu však Češi ohodnotili jako pátou nejhorší v EU,“ říká Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

Přestože je česká  silniční síť relativně hustá, stále jí chybí klíčová propojení řady lokalit, což zdůrazňuje i Vlastimil Bříza, majitel Koh-i-noor Hardtmuth: „Považuji za neuvěřitelné, že v roce 2023 stále neexistuje dálniční spojení do Českých Budějovic, největšího města Jihočeského kraje. Když porovnám rychlost výstavby u nás a v Polsku nebo například v Chorvatsku, je to opravdu tragické. Za minulého režimu se státníci vymlouvali na složité geologické podmínky, kvůli kterým nebyla výstavba tak rychlá, ale přitom na Západě byli schopni postavit dálniční sítě skrz hory, údolí a často neprostupný terén za výrazně kratší čas. Současná stavba dálnice z Prahy do Písku probíhá až překvapivě rychle díky projektu PPP, ale bohužel do Českých Budějovic zatím nepovede. Z druhé strany přes Tábor zase chybí desítky kilometrů dálnice napojující se na D1. Je to pro nás, jako výrobní firmu, velká komplikace a stejně jako pro všechny průmyslové podniky v regionu,“ říká podnikatel a signatář Druhé ekonomické transformace.

Česku chybí vysokorychlostní internet

Kromě kvality silnic má Česko největší rezervy ještě v jedné oblasti. Zatímco víc než 90% dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 % území Česka, což nás řadí na 22. příčku ve srovnání EU. Rozšíření vysokorychlostní sítě je přitom složitější, než by se mohlo zdát. „I přesto, že ČR má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek: stavební legislativa zatím stále neodstranila zdlouhavou byrokracii, narážíme na nekonzistentnost – liší se přístup stavebních úřadů. Toto všechno zvyšuje cenu výstavby a snižuje návratnost u diskutabilních lokalit.“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika.

I proto někteří čeští operátoři spojili své síly a v pokrývání Česka rychlejším a dostupnějším internetem spolupracují. „Letos v červnu jsme v českých domácnostech zdvojnásobili počet internetových přípojek, které umožňují stahování dat rychlostí až 1 Gb/s. Nejrychlejší připojení tak nabízíme více než milionu českých domácností. Rychlý nárůst počtu přípojek umožnila jak výstavba vlastní infrastruktury optických kabelů až do domů jednotlivých zákazníků, tak loni uzavřená dohoda se společností Vodafone o vzájemném zpřístupnění infrastruktury,“ vysvětluje Maximiliano Bellassai, Chief Commercial Officer z T-Mobile Česká republika.

Nabíječky elektroaut se množí po celé Evropě

Zatímco vloni připadala na 100 kilometrů silniční sítě ani ne jedna dobíjecí stanice pro elektromobily, podle nejnovějších dat se tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanic na 100 km, což je téměř 78% nárůst. Hustota autonabíječek však stoupá po celé Evropě, a tak jsme si v tomto indikátoru meziročně polepšili jen o jediné místo a nyní je Česko na 17. příčce. Nejlépe je na tom v tomto ohledu Nizozemsko, kde na 100 kilometrů silniční sítě připadá přes 64 dobíjecích stanic. „Právě Nizozemsko má zároveň jednu z nejhustších silničních sítí, a tak nabíječku potkáte skutečně téměř za každou zatáčkou,“ dodává Tomáš Odstrčil.

V přepočtu dobíjecích stanic na vozový park elektromobilů je však český výsledek o poznání lepší. „Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 procent, v Evropě je to přitom 10 %,“ říká Tomáš Dzurilla, ředitel útvaru elektromobilita ČEZ. „Druhou stranou této mince je ale relativně pomalý nárůst počtu nově registrovaných aut a tedy malá vytíženost dobíjecích stanic. Dokud se nedostaneme v průměru někam k 10 procentům obsazenosti, ekonomika sítí stanic nebude vycházet a to podvazuje další rozvoj infrastruktury.“

S růstem sítě dobíjecích stanic však ČEZ do budoucna počítá. „V dalších letech tu může počet elektromobilů narůst na několik stovek tisíc. Česká republika pro to předpoklady má, disponuje robustní přenosovou i distribuční síť,“ říká Tomáš Dzurilla a dodává: „Zatímco v roce 2020 jsme zprovoznili 83 nových stojanů, o rok později už jich bylo 110 a loni přes 130 nových stanic. Za poslední 2 roky jsme zvýšili počet stanic v síti dvojnásobně, navýšili podíl 50kW stanic na 80 procent a dostali dobíjecí stojany i do těch míst republiky, kde dosud citelně chyběly. Do roku 2025 chceme zvýšit počet stanic v síti na 800 a více než ztrojnásobit dobíjecí výkon.“

Internetové bankovnictví v Česku vzkvétá

Rozšiřovat se daří i využívání internetbankingu, který oproti minulým 70 % české populace podle nejnovějších dostupných dat využívá už 77 % Čechů. K širšímu využívání internetového bankovnictví však také dochází napříč celou Evropou, takže i v tomto ohledu zůstáváme na deváté příčce. 

S digitalizací se velmi úzce pojí i možnost platit bezhotovostně, kde se Česko podle loňských dat drží na 11. příčce v EU. Na tisíc Čechů připadá bezmála 27 platebních terminálů. V oblasti platebních terminálů bychom se mohli inspirovat v Řecku, kde tento poměr zastavuje až na bezmála 72 terminálech na tisíc obyvatel.

„Rostoucí trend u bezhotovostních plateb vidíme také na našich údajích o kartových transakcích. V roce 2019 činily platby kartou 45 % všech kartových transakcí, od roku 2020 pak měly více než 50% podíl. Aktuálně probíhá bezhotovostně 60 % kartových transakcí. Za pozornost určitě stojí i fakt, že platbu v hotovosti lidé dle průzkumu STEM/MARK volí nejčastěji proto, že obchodník platbu kartou neumožňuje. Tento důvod uvedlo téměř 59 % dotázaných. Pouze 2,4 % dotázaných uvedla, že platbě kartou nedůvěřují,“ doplňuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Stane se digitální euro měnou budoucnosti?

Obdobně jako ostatní světové mocnosti jako Spojené státy či Rusko ve spolupráci s Čínou vyvíjí i EU vlastní digitální měnu. Na přípravě digitálního eura spolupracuje Evropa s národními centrálními bankami eurozóny a výstupem má být bezpečnější, stabilnější a univerzálnější měna. Hlavním přínosem digitálního eura by byly snadné přeshraniční platby, které by nebyly zatíženy běžnými poplatky.

Celá EU digitalizuje

Na rozvoji digitalizace pracují nejen banky a další soukromé subjekty, ale stále častěji se do něj zapojuje i stát. Digitalizace české státní správy se podle srovnání DESI sice zlepšuje, ale není to dostatečně rychlým tempem. Zatímco vloni jsme byli v tomto srovnání 20., letos jsme se posunuli na 17. místo. Namísto 58,5 bodů ze sta Česko 64,5 bodu. Díky tomu se nám podařilo překonat například Německo nebo Itálii, které byly ještě vloni před námi. „Přesto ale Česká republika v rámci srovnání s dalšími zeměmi EU vychází mírně podprůměrně ve všech sledovaných kritériích posledního eGovernment Benchmarku. Konkrétně se jedná o počet služeb poskytovaných online, uživatelská přívětivost, přeshraniční služby, elektronická identita, možnost využívání elektronických dokumentů a podobně,“ vysvětluje Marek Vaculík Senior Project Manager ve společnosti enovation.

S rozvojem egovernmentu roste pozvolna i počet jeho uživatelů. Zatímco v roce 2018 se státem přes internet komunikovalo 53 % české populace, nejnovější data ukazují až 68 %. „Z dlouhodobé zkušenosti, z dat a průzkumů z Česka i zahraničí jsme identifikovali 4 hlavní bariéry: ve veřejné správě chybí obecně chybí kompetence, informace, finance, ale zejména sdílená vize klíčových aktérů v systému pro to, kam vůbec chceme v této oblasti společně dojít,“ vysvětluje Jan Kotara COO Česko.Digital. „S tím souvisí i to, že je digitalizace složitý pojem bez univerzálně přijímané definice, a tak se do něj promítá vše od rozvoje fyzické infrastruktury po práci s digitálními nástroji. Často rovněž dochází k záměně s pojmem digitální transformace.“ 

Přesto však na poli digitalizace dochází v českém prostředí i k pozitivním posunům: „Za pozitivní signály v tomto směru považuji, že máme vicepremiéra pro digitalizaci, že vznikla Digitální a informační agentura nebo že se Rada vlády pro informační společnost pravidelně schází a stanovené priority se daří reálně posouvat. Pozitivní je i to, že každoročně značně roste zájem lidí z veřejné správy o Festival kreativní byrokracie, v rámci kterého si meziresortně sdílí inovativní postupy a který již třetím rokem spolupořádáme,“ doplňuje Jan Kotara.