Přehled o hospodaření

Přes 80 % Čechů žijících v domácnosti s partnerem se nespoléhá pouze na jediný společný účet a disponuje i vlastními prostředky. Patnáct procent Čechů se svým partnerem ani nesdílí informace o stavu svého účtu a téměř stejné procento české populace má k dispozici vlastní fond či účet, o kterém jejich partner vůbec neví. Nadpoloviční většina z nás přitom považuje veškeré příjmy domácnosti za společné. 

„Z našich výzkumů víme, že pro řadu lidí jsou peníze považovány za soukromé a citlivé téma, o kterém je jim nepříjemné se bavit. Na druhou stranu téměř polovina dotázaných Čechů si uvědomuje, že pokud sdílí informace o svém finančním zdraví se svým bankovním poradcem, partnerem nebo někým blízkým z rodiny, rozšiřuje si znalosti a získává inspiraci, jak lépe hospodařit s financemi,” říká Monika Hrubá, která má na starost strategii finančního zdraví v České spořitelně a dodává: „V poslední době vidíme u klientů rostoucí zájem o finanční témata a využívání nových nástrojů pro zlepšování finančního zdraví v mobilním bankovnictví. Digitální poradenství je proto ideální cestou pro klienty, kteří se o financích neradi baví napřímo.“

Výši příjmů svého partnera zná dle svých slov na 84 % mužů i žen, téměř pětina z obou skupin však svému protějšku v minulosti zatajila nějaký mimořádný příjem. Častěji tuto skutečnost před partnery nezmínili muži, kteří si také častěji berou půjčky, o které jejich protějšek neví.

Muži tajně kupují elektroniku, ženy oblečení

Podobně často jako mimořádné příjmy před sebou partneři podle posledního průzkumu Indexu prosperity tají i některé výdaje. „Ačkoliv to může působit stereotypně, data z průzkumu mluví jasně: Zatímco muži častěji tají výdaje na elektroniku či úpravu nebo doplňky do auta, ženy bez vědomí partnera/ky výrazně častěji utrácí za oblečení a boty nebo třeba za kosmetiku,“ upozorňuje Tomáš Odstrčil, šéfredaktor Evropy v datech. V případě oblečení a bot jde o 1,4 % mužů a 22,5 % žen z populace, která někdy utajila některý ze svých výdajů.

Utajené výdaje mohou vést až k exekučnímu řízení, které je pro partnery často šokem. „Není výjimečným jevem, že manželé dlužníků reagují s překvapením, že za trvání jejich manželství vznikl dluh, který je dokonce exekučně vymáhán. V takovém případě pravidelně vyslovují nesouhlas se vznikem takového dluhu s tím, že v určitých případech může takový nesouhlas vést k omezení postihu majetku ve společném jmění manželů,“ vysvětluje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

Zajímavý je i pohled na populaci, která nechtěla odpovídat na to, co před svým partnerem utajila. Možnost „nechci odpovídat“ zvolilo 28 % žen a bezmála 37 % mužů, kteří se přiznali k utajení některých výdajů, ale už nechtěli odhalit, za co bez vědomí partnera utrácí. Podle Jany Pěchové, vedoucí komunikace a fundraisingu organizace Apeiro, může vést utajování výdajů ve vztahu k závažným problémům: „Každá utajovaná informace může být riziková, protože narušuje důvěru ve vztahu. Proto doporučujeme otevřenou komunikaci mezi partnery a sdílení informací. Finanční situace je jedna z klíčových oblastí, kde by partneři neměli mít tajnosti,“ vysvětluje odbornice.

Většinu výdajů řeší páry společně

Většinou však Češi řeší výdaje a platí společně. Jednou z výjimek jsou každodenní nákupy, které podle respondentů průzkumu obstarávají ve větší míře spíše ženy. Ženy mají dle svých slov zároveň častěji na starosti větší výdaje pro děti, a naopak spíše na mužích je pak koupě nákladnějšího zboží dlouhodobé spotřeby jako dražší elektroniky či nábytku. 

„Partneři by měli znát nejen svůj zdravotní stav, ale finanční situaci,“ vysvětluje Pěchová a dodává: „vzájemná důvěra a zdravá komunikace je předpokladem k tomu, aby vztah dobře fungoval. Plánovat rodinný rozpočet by partneři měli společně, i proto jsme v Apeiro vytvořili Průvodce zákony pro rodiče, kde mohou zájemci nalézt několik užitečných rad.“ 

Třetina Čechů není spokojena s finanční situací domácnosti

S finanční situací vlastní domácnosti, ať už jde o příjmy, úspory, schopnosti splácet půjčky či připravenost na nečekané výdaje, je podle vlastního hodnocení spíše spokojena nadpoloviční většina Čechů. Zhruba třetina respondentů je velmi či spíše nespokojena  a u zbytku nepřevažuje ani jedna z možností. 

„Naše analýzy ukazují, že stěžejními faktory ovlivňujícími finanční spokojenost Čechů jsou výše příjmů domácnosti a to, jak s nimi vychází, stejně jako schopnost vytvářet si finanční rezervu. Splácení hypotéky či placení nájmu finanční spokojenost významně nesnižuje. Obecně jsou se svou finanční situací spokojenější lidé žijící s partnerem či partnerkou a svobodní než rozvedení a ovdovělí. Podobně, pokud se lidé radí o své finanční situaci se svým partnerem či partnerkou, s příbuznými či s přáteli, jsou výsledně se svojí finanční situací spokojenější,” vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Pokud jde ale o to, jak Češi vychází se svými příjmy, převažuje nezvládání situace. „V tomto srovnání jsou relativně výrazně vidět rozdíly mezi různými úrovněmi vzdělání. Zatímco lidé se základním vzděláním vychází s příjmy alespoň s menšími obtížemi v 64 % případů, u absolventů vysokých škol převažují v poměru 3:2 spíše bezproblémové stavy,“ vysvětluje Odstrčil. Vzdělání je zásadním faktorem i u skutečné výše čistých příjmů domácností. Zatímco respondenti s pouze základním vzděláním nejčastěji uvádějí čistý příjem domácnosti do 40 tisíc korun, u vysokoškoláků částka nejčastěji přesahuje šedesát tisíc. Odpovídají tomu ale i náklady, které mají nejvyšší právě absolventi vysokých škol.

Snižovat výdaje se snaží 84 % Čechů. Nejvíce omezují návštěvy restaurací

Na úrovni vzdělání je však nezávislá snaha Čechů snižovat své náklady. Tato snaha prostupuje celou společností a alespoň elementární snahu ušetřit vyvíjí až 84 % české populace. Nepřekvapivě se nejvíc snaží intenzivně šetřit ti, kteří si na konci měsíce musí půjčovat peníze, aby vůbec vyšli, a ti, kteří musí sahat do svých úspor.

Nejvíc se Češi snaží ušetřit omezováním návštěv restaurací a pořizováním jídla mimo domov. Výrazná je i snaha o snižování výdajů za bydlení, topení a spotřebu energii a vody a víc než třetina respondentů zvolila i střídmější utrácení za potraviny, nápoje či drogerii.

„Z údajů o objemu kartových transakcí za rok 2023 není na první pohled patrný trend snižování útrat v restauracích. Objem plateb v restauracích za loňský rok totiž meziročně vzrostl o zhruba 30 %. Útraty se tedy zvýšily i navzdory inflaci, která za loňský rok v kategorii stravování a ubytování činila 14,2 %. Na objem kartových transakcí má však vliv také stále častější využívání platby kartou, což se projevuje růstem počtu plateb. Z údajů o průměrné výši útraty kartou v restauracích je pak vidět, že průměrná útrata v loňském roce meziročně poklesla o zhruba 2 %, tedy, že lidé v restauracích utrácejí méně,“ komentuje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

O přehledu nad svými financemi jsou nejvíce přesvědčeni lidé ve věku 50–65 let

Aby měli Češi o svých financích přehled a mohli tak spořit efektivně, kontrolují stav svého účtu nejčastěji pomocí internetového či mobilního bankovnictví. Přesto má však velmi dobrý přehled o vlastních financích dle svých slov jen 56,5 % respondentů. Nejjistější jsou si Češi ve věku 50–65 let. Minimálně jednou týdně sleduje svůj zůstatek na účtě na 81 % Čechů.

Ne každý se však dokáže o financích rozhodovat samostatně, a i proto se 26 % Čechů s někým radí. Nejčastěji se radí s partnerem a s příbuznými, naopak nejméně využíváme služeb finančních poradců.