Prostředí pro podnikatele

Česko si v eurounijním srovnání podnikatelského prostředí mírně polepšilo, a to z 21. příčky na 20. „Posun k lepšímu to mohl být ale výrazně lepší, poněvadž s výjimkou jednoho indikátoru si ve všech buď polepšilo, nebo aspoň ‚uhájilo‘ loňský výsledek. Jedinou změnu, v rámci sledovaných indikátorů, k horšímu v Česku představuje vývoj cen za elektřinu, který nám tak ‚zkazil‘ pomyslné skóre,“ vysvětluje Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

V čele unijních zemí stojí stejně jako loni Švédsko následované Finskem. Rovněž jako Česko si o jednu příčku polepšilo i Slovensko, které před rokem unijní sedmadvacítku uzavíralo, a nyní tak předběhlo Rumunsko. Obecně platí, že se s horšími podmínkami potýkají podnikatelé především v zemích východní Evropy. Výjimku představuje Itálie, v níž podnikatelské prostředí odpovídá až 25. místu v rámci EU. Mohou za to převážně vysoké ceny elektřiny, vysoká korporátní daň či mezera ve výběru DPH.

Podnikatelé se potýkali s 92% zdražením elektřiny

Odběratelé v Česku se spotřebou 500 MWh – 2000 MWh v roce 2022 za 1 kWh zaplatili 0,202 euro, oproti 0,105 euro v roce 2021. Jedná se o 92% nárůst, kvůli kterému se Česko v tomto indikátoru propadlo ze 3. na 8. pozici. Navzdory tomuto poklesu nicméně Česko spadá mezi země, v níž ceny za elektřinu dosahují spíše nižších částek. Např. Dánové se stejným odběrem za 1 kWh zaplatí 0,38 eur a Němci 0,257 eur.

Ladislav Kříž, mluvčí skupiny ČEZ ale upozorňuje na to, že má každá firma  sjednané individuální podmínky a záleží hlavně na tom, co si vyjedná. „Jediné, co je směrodatné, jsou ceny na velkoobchodních trzích. Tam se obchoduje elektřina na tři roky dopředu, takže z tohoto lze odhadovat klesající trend cen do budoucna. Zároveň vidíme, že trh je nervózní a reaguje citlivě na externí vlivy: například jen během posledního měsíce se ceny vyhouply ze 117 EUR/MWh na 140 EUR a zase klesly zpátky. Obecně ale platí, že se již několik měsíců drží na zhruba stejné úrovni mezi 120 a 140 euro. Na rok 2026 pak se ceny pohybují na úrovni 100 EUR/MWh,“ vysvětluje Kříž.

Česku se daří lépe vybírat DPH

Podnikatelé v Česku mohou i nadále profitovat z relativně nízké korporátní daně. Ta u nás představuje 19 %, což odpovídá 10. nejnižší hodnotě v rámci unijního srovnání.

Podle dat Evropské komise se Česku povedlo výrazně zvýšit efektivitu výběru DPH. Rozdíl mezi absolutní DPH daňovou povinností a skutečně vybraným DPH loni představoval 7 %, tedy o 5 procentních bodů méně než v roce 2021. Česko tak pokračuje v příznivém trendu započatém v roce 2019.

Otázkou nicméně zůstává, co za tímto trendem stojí. Může se totiž jednat ještě o vliv pandemie covid-19. „Neefektivnost výběru DPH měřená veličinou zvanou VAT gap se do roku 2019 příliš neměnila, načež začala zřetelně klesat počínaje rokem 2020. Nabízí se proto hypotéza, že tento zlom je spíš jen statistickým efektem prudkých změn, které nastaly v ekonomice a v daňové legislativě po úderu pandemie. Pokud by tato hypotéza platila, pak bychom zřejmě do budoucna měli čekat spíš nárůst neefektivnosti zpět k úrovním pozorovaným před rokem 2020,” poznamenává ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Startupy se rozrůstají, stále jich ale máme nedostatek

Příznivý vývoj můžeme sledovat i u počtu startupů. Podle posledních dat u nás na milion obyvatel připadá 162 startupů a ačkoliv jde o výrazný nárůst oproti loňsku, Česko se v tomto indikátoru v unijním srovnání posunulo jen o jednu příčku (na 20. pozici). Startupů totiž přibývá napříč celou Evropskou unií. Česku by nicméně pomohlo ještě větší zrychlení jejich přibývání, představují totiž jeden z faktorů, který pomáhá inovovat a přeměňuje tak charakter místního prostředí z „montovny“ na „mozkovnu“.

Startupy by tak v následujících letech mohly výrazně pomoci české ekonomice a ekonomické soběstačnosti. Jak uvádí Vít Horký, zakladatel neziskové organizace Czech Founders a zakladatel startupu Brand Embassy: „Pokud by více studentů zvážilo podnikatelskou cestu po absolvování škol, pokud by více akademiků komercionalizovalo na školách vytvořené patenty a pokud by penzijní fondy začaly investovat skrze VC fondy do startupu, tak máme šanci do 10 let v Česku vidět 10 000 nových startupů. Pokud se tak stane, technologické inovace ‚Made in Czechia‘ mohou být hybným motorem dlouhodobého růstu české ekonomiky a můžeme se tak zbavit závislosti na tradičním průmyslu a Německé ekonomice.“

K tomu je ale kromě dostatečné podpory startupů na úrovni inkubátorů taky potřebná legislativní podpora. „Chybí nám legislativa, která by byla vstřícná k mladým rostoucím firmám, digitalizace a s ní spojená redukce administrativní zátěže. Výzvou je i vyšší podpora podnikavosti na všech úrovních školství včetně většího propojení vysokoškolského vzdělání s praxí a samozřejmě kvalitní inkubátorsko-mentorská pomoc. To vše jsou oblasti, které mohou přispět ke zvýšení inovativnosti české ekonomiky a k podpoře startupového prostředí,“ uvádí Jiří Skopový, lídr programu Seed Starter České spořitelny.

Podle Radka Nováka, analytika České spořitelny, zaměření se na podporu inovativních startupů a obecně zvýšení zájmu Čechů o podnikání by mělo být jednou z transformačních cest, jak znovu nastartovat a dlouhodobě udržet růst české ekonomiky, která jako jediná v EU zatím nedosáhla předpandemické úrovně.

V tomto světle můžeme pozitivně vnímat i rostoucí výdaje firem na výzkum a vývoj. Ty na něj podle posledních dostupných dat Eurostatu (tj. pro rok 2021) vynaložily 1,3 % HDP oproti 1,2 % HDP v roce 2020. Česko díky tomuto nárůstu „poskočilo“ o jednu příčku na 10. pozici v rámci EU.