Digitalizace a infrastruktura

Česku v letošním pilíři Digitalizace a infrastruktura patří 16. místo. Oproti předchozímu roku si tak pohoršilo o 6 příček. Nadprůměrné je v investicích státu do dopravy, s 3,9 % HDP u tohoto indikátoru Česko obsadilo hned za Maďarskem druhou příčku. Pozici v aktuálním pilíři mu vylepšuje také využívání internetbankingu, se kterým operuje 80 % obyvatel. Na lepší místa se naopak nedostáváme kvůli horší úrovni digitalizace státní správy. „Přesto si Česko i v této oblasti polepšuje – eGovernment u nás využívá podle nejnovějších dat 76,7 % uživatelů internetu, což drobně převyšuje eurounijní průměr 75 %,” upozorňuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

V pilíři se i letos nejlépe umisťují země Beneluxu, prvenství si drží Lucembursko s téměř univerzální dostupností internetu v domácnostech nebo vysokou hustotou platebních terminálů v přepočtu na obyvatele. Nizozemí pak patří s přehledem prvenství v oblasti hustoty výskytu dobíjecích stanic pro elektromobily. Na konci žebříčku setrvávají balkánské státy Rumunsko a Bulharsko, na nezvykle podprůměrném 23. místě zůstává u tohoto pilíře ale také Německo.

Vysoké výdaje na dopravu i nejhustší železnice 

Vládní výdaje na dopravu v Česku zaujímají 3,9 % HDP. Jedná se o druhý nejvyšší podíl po Maďarsku. Pro Česko zůstává v oblasti dopravy nadále silným pilířem ta železniční. S hodnotou 120,7 km železnic na 1 000 km² se tuzemsko může chlubit nejhustší železniční sítí z celé sedmadvacítky. Stát se bude do budoucna snažit v kontextu celé dopravní soustavy pozici železniční dopravy posilovat. „Jednak je takový postup součástí dopravní politiky státu, a jednak se snažíme zhojit určité historické dluhy, které z hlediska kapacity a rozsahu sítě vhodné pro rychlou dálkovou osobní, ale i nákladní železniční dopravu na území ČR máme,” vysvětluje František Jemelka z Ministerstva dopravy. V současnosti resort dokončuje přípravy na zavedení provozu jednotného železničního zabezpečovacího systému ETCS od ledna 2025 na více než 600 km koridorových tratí v Česku. Ze strany státu mají dopravci průběžnou podporu také ve vybavování vozidel technologiemi: „Celková veřejná podpora se novou dotační výzvou zvyšuje na 7,7 miliardy korun,” dodává František Jemelka.

Roste počet naježděných kilometrů vlaků

Podle Správy železnic v oblasti osobní vlakové dopravy během let narůstá celková vzdálenost, kterou vlaky v Česku najezdí. “V roce 2023 ujeli osobní dopravci přes 142 milionů kilometrů, to je nejvíce za posledních 5 let,” přiblížila Nela Eberl Friebová ze Správy železnic. 

Na modernizaci a rozšiřování vozidlového parku se soustředí národní dopravce České dráhy. Zatímco mezi lety 2011 a 2021 nasadily ČD okolo 170 nových vozidel, za poslední tři roky jich nasazují dohromady 180. „Jen v letošním roce nasazujeme na tratě 140 nových elektrických, motorových a netrakčních jednotek a elektrických lokomotiv,” uvedla Vanda Rajnochová z ČD. „Postupně přicházejí dodávky desítek nových regionálních vlaků RegioPanter a RegioFox, v dálkové dopravě jsou to nejnovější soupravy ComfortJet. Nové vlaky se vyznačují především bezbariérovostí, klimatizací, audiovizuálním informačním systémem, Wi-Fi, elektrickými zásuvkami a USB porty pro dobíjení cestovní elektroniky nebo zásuvkami pro dobíjení elektrických invalidních vozíků”, popisuje Vanda Rajnochová. V příští dekádě má podle ní společnost v plánu do nových vozidel investovat přes 160 miliard korun.

Modernizace železnice může vést i k posílení ekonomiky

Soukromý dopravce RegioJet v posledních letech nakoupil 35 elektrických lokomotiv a 7 elektrických jednotek. „Do konce roku 2026 RegioJet převezme 47 nových elektrických jednotek pro provoz v regionální dálkové dopravě. Celková hodnota investic příští dva roky přesáhne 8 miliard korun,” přibližuje ředitel strategie Jiří Schmidt, podle kterého naopak dochází k výraznému deficitu v modernizaci železnic –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ať už jde o tempo zvyšování bezpečnosti v případě přejezdů nebo o nedostatečnou koordinaci investic do infrastruktury. „Došlo k zastavení trendu elektrifikace tratí, který byl slibně nastaven v 90. letech,“ upozorňuje Schmidt a dodává: „Navzdory záměrům dekarbonizace provozu na železnici se v posledních dvou dekádách téměř nepokračovalo v elektrifikaci nových úseků, což nyní komplikuje znovuzahájení tohoto procesu.”

Příležitostí nejen pro zlepšení dopravy, ale i ekonomiky jako celku mohou být i vysokorychlostní železnice. To ukazují i pilotní data projektu Mapa příležitostí, za kterým stojí Druhá ekonomická transformace a další neziskové organizace. „Česko má pro různé železniční komponenty jako jsou vozy, brzdy, nápravy či podvozky až 12% podíl na světovém vývozu. Je to ukázkový příklad toho, jak může česká strojírenská tradice profitovat z globální zelené transformace,” uvedla Lucie Beránková, hlavní analytička Druhé ekonomické transformace.

Nízká hustota dobíjecích stanic a ještě nižší využívanost elektromobilů

Co do hustoty silniční sítě již Česko v popředí není tolik, jako v oblasti železnic, přesto se v rámci Unie umístilo na 7. místě s hodnotou 1,7 km silnic na 1 km². V čele žebříčku jsou Malta, Belgie a Nizozemí, nejřidší silniční síť pak najdeme v Portugalsku a Finsku. Hůře než v hustotě silnic si Česko vede ohledně jejich kvality. Tu Češi 3,95 body ze sedmi, a Česko se tak v rámci žebříčku nedostalo výše než na 6. příčku od konce.

Podprůměrné výsledky Česko vykazuje dále také v hustotě dobíjecích stanic pro elektrické vozy. Na 100 km silnic u nás připadá 3,7 dobíjecích míst, v Nizozemí přitom mají majitelé elektromobilů možnost si auto na 100 km dobít u 109 stanic. Český stav jde ruku v ruce s nízkým podílem elektromobilů v Česku, což má za následek, že také využívání dobíjecích stanic je v porovnání s jinými evropskými zeměmi nízké. Martin Klíma ze společnosti E.ON Drive Infrastructure však podotýká, že situace kolem dobíjecích stanic není černobílá: „Nizozemí má jeden z nejvyšších podílů elektromobilů v EU a jeho síť je tvořena převážně zastaralou AC technologií. Česká síť je z hlediska počtu elektromobilů poměrně robustní a je založená na rychlém dobíjení, které nabízí výrazně vyšší komfort bez nutnosti dlouhého čekání.” Letošní zužitkování stanic společnosti E.ON se nicméně pohybuje v nízkých jednotkách procent. „Trh s výstavbou dobíjecích stanic u nás předbíhá prodeje,” shrnuje Martin Klíma.

Vysokorychlostní internet zůstává českou slabinou, méně domácností je jím pokryto jen v Řecku

Česko se v indikátorech reflektujících stav pokrytí internetem stále nedostává na přední příčky EU. Internet je u nás dostupný v 92,8 % domácností, meziročně tuzemsku zůstala 16. příčka. V evropském srovnání se pak Česku vyloženě nedaří v pokrytí vysokorychlostním internetem. Takový typ připojení má k dispozici pouhých 53,2 % českých domácností, címž se Česko propadlo na předposlední příčku nad Řecko s 27,8 % takových domácností. Možná překvapivě se na 4. příčce nachází Rumunsko. V balkánském státě, který si v rámci pilíře Digitalizace a infrastruktura vede celkově nejhůře, je rychlým internetem pokryto 95,6 % domácností.

Bankovnictví po internetu mají Češi rádi

Až 80 % Čechů využívá internetové bankovnictví. S takovým podílem jde v podoblasti digitalizace o indikátor, ve kterém si Česko vede nejlépe, v rámci EU je osmé. „V posledních letech se rychle zvyšuje obliba mobilního bankovnictví, které mají klienti neustále při sobě. V současnosti již více než tři čtvrtiny našich klientů pravidelně využívají mobilní aplikaci. Do banky v mobilu se v průměru přihlásí každý den v měsíci, přičemž si nejčastěji kontrolují zůstatek na účtu, zadávají jednorázové platby nebo nastavují limit na kartě. Klienti si používání mobilního telefonu oblíbili rovněž při placení u obchodníků. Platební kartu uloženou ve své mobilní peněžence má již 52 % klientů s mobilní aplikací George,“ říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny. 

Podle dat Evropské centrální banky mají Češi méně možností platit bezhotovostně než většina jiných národností v Unii. Na 1 000 obyvatel u nás připadá 23,5 platebních terminálů. Na Maltě přitom na každé 3 obyvatele připadá přibližně jeden terminál.

Podíl Čechů, kteří komunikují s úřady přes eGovernment, se zvýšil na 77 %

Přibývá Čechů, kteří záležitosti s veřejnou a státní správou řeší digitálně s pomocí služeb eGovernmentu. Podle srovnání DESI 2024 dalo šanci řešení byrokracie po internetu téměř 77 % Čechů využívajících internet. Podle Jana Hainze z Digitální a informační agentury (DIA) stojí za vyšší využívaností postupný nárůst služeb, které online vyřídit lze: „Jmenujme například rozvoj uživatelsky přívětivého Portálu občana, jehož mobilní verzi jsme letos představili. Díky BankID se zase zjednodušil a rozšířil přístup k elektronické identifikaci, kterou se občané mohou k online službám přihlašovat,“ vyjmenovává Jan Hainz. Počet uživatelů Portálu občana se za poslední rok více než zdvojnásobil.

V celkové úrovni digitalizace státní správy se Česko umisťuje jako druhé nejhorší po Rumunsku. Zaostává v množství dat, která jsou předvyplněná v online formulářích veřejných služeb; nízké skóre má také v přístupu k elektronickým zdravotním záznamům. V cestě efektivnější digitalizaci správy stojí několik hlavních problémů: „Největší překážky vidíme ve svazujícím legislativním prostředí, složitosti veřejných zakázek, nebezpečí tzv. vendor lock-inu, a v palčivém nedostatku IT odborníků ve státní správě,“ říká Jan Hainz z DIA. Pomoci zlepšit úroveň digitalizace státní správy má do budoucna Zákon o právu na digitální služby; soubor opatření pro veřejné orgány, který se bude vztahovat na desítky informačních systémů jednotlivých resortů. Platit má od 1. února 2025.