Finanční zdraví
Finanční zdraví Čechů se v rámci EU mírně zhoršilo, meziročně jsme se propadli z 9. na 10. příčku. Vycházíme ale jako jedni z nejspořivějších
Česko si v oblasti finančního zdraví v Indexu prosperity a finančního zdraví meziročně pohoršilo z 9. pozice na 10. v EU. Za propadem stojí zejména nárůst podílu nízkopříjmových domácností bez finanční rezervy z téměř 57 % na mírně přes 60 %, a tedy propad z 12. na 16. příčku. To může nicméně být způsobené i tím, že se změnilo složení skupiny nízkopříjmových, nikoli jejich situace. Podstatným dopadem nárůstu nízkopříjmových domácností přitom může být nárůst duševních problémů – v těchto domácnostech se totiž deprese či úzkost objevují asi třikrát častěji než ve zbytku společnosti. Celkovému umístění Česka nepomáhá ani o 4 příčky horší výsledek u podílu výdajů domácností, které putují na energie. Naopak nám pomáhá čtyřpříčkové polepšení u podílu úspor na příjmech nebo nižší podíl financí, které domácnosti vydávají na potraviny.