Pozice Česka v Evropě
18.
Kvalita trhu práce
Česko je stále zemí levné práce, v další dekádě máme unikátní příležitost to změnit
Češi odpracují více hodin týdně než obyvatelé západní Evropy, i přesto je Česko chudší. Na vině je nízká ekonomická hodnota, kterou vyprodukujeme za hodinu práce. V následující dekádě nám ale může pomoci ‚dohnat západ’ i rychlejší stárnutí populace ve Francii či Německu. Zároveň se na českém trhu práce prohlubují rozdíly mezi muži a ženami, rozdíl v jejich odměnách je 18,5 %.
Česko se v kvalitě trhu práce propadlo z 15. na 18. místo v EU. 1. místo obsadilo Nizozemsko. Má nejvyšší flexibilitu práce a nejkratší průměrnou pracovní dobu, i přesto má vysoké HDP na osobu. Nizozemci si mohou ‚dovolit‘ pracovat méně i proto, že mají 5. nejvyšší produktivitu práce v EU. To v podstatě znamená, že průměrný Nizozemec za hodinu vyprodukuje velmi vysoké množství ekonomické hodnoty.
Pracuje nás hodně, dlouhé hodiny, ale nejsme dostatečně produktivní
Naopak Česko je v produktivitě práce až na 17. místě. I když ji máme vyšší než většina zemí střední a východní Evropy, naopak chudší Slovensko má oproti nám lepší výsledek. Průměrný obyvatel Česka totiž odpracuje více hodin než průměrný obyvatel Slovenska, protože máme větší podíl populace v produktivním věku i větší zaměstnanost.
„Čeští zaměstnanci také pracují více hodin než lidé zaměstnaní v bohatších evropských zemích, jako je Dánsko nebo Nizozemsko. Tyto země ukazují, že klíčem k úspěchu není se přepracovat, ale investovat do přidané hodnoty ekonomiky. Dokud budeme mít 3. nejnižší podíl vysokoškolsky vzdělané produktivní populace v EU a pokud nebudeme více investovat do vlastních inovací, zůstaneme zemí levné práce,“ vysvětluje analytik Evropy v datech Adam Trunečka. Nedávné analýzy Evropy v datech o kvalitě českého vzdělávání a o stavu ekonomiky naznačily, že se česká ekonomika směrem k vyšší přidané hodnotě zatím nevydala.
Nízká přidaná hodnota je obzvláště problematická vzhledem k budoucímu stárnutí populace, čím dál méně Čechů tedy bude pracovat a o více z nich se bude potřeba starat. Jde o celoevropský problém. Podle projekcí OSN se podíl produktivní populace (15–64 let) v zemích západní Evropy bude v následujících 10 letech snižovat výrazně rychleji než ve střední Evropě. Pak ale přijde strmý propad i v našem regionu a během dalších zhruba 10 let západoevropské státy rychle ‚doženeme‘. „V následující dekádě budeme mít oproti západní Evropě velkou výhodu – více lidských zdrojů, které můžeme směřovat do inovací nebo vzdělávání, tedy ekonomiky s přidanou hodnotou. Anebo usneme na vavřínech, pak ale přijde rychlé vystřízlivění, ze kterého se můžeme těžko vzpamatovávat,“ shrnuje Trunečka.
Pozice žen na českém pracovním trhu se zhoršuje
Česko je dlouhodobě na chvostu Evropské unie v otázce genderové rovnosti na pracovišti. V pilíři ‚práce‘ Gender Equality Index jsme se umístili na druhé nejnižší pozici v EU. Přitom v roce 2010 bylo Česko se skóre 65 blízko evropskému průměru 67,2. Za posledních 15 let se však česká pozice zhoršila na 63,6 bodů, zatímco evropský průměr se zvýšil na 69,3. Klíčovou statistikou je pak rozdíl v průměrném odměňování žen a mužů na pracovišti, tzv. gender pay gap. Česko má druhý nejvyšší rozdíl v EU, konkrétně 18,5 % v neprospěch žen.
Podle spoluzakladatele Pay-Fair Pavla Vrtišky je rozdíl v odměňování mužů a žen na srovnatelných pozicích nižší než 5 %, pay gap je primárně způsoben nižším podílem žen na lépe placených pozicích. „Muži jsou častěji zastoupeni ve vrcholových pozicích a také v technických či IT rolích, což zvedá jejich celkový průměr nahoru,“ vysvětluje. Klíčovým faktorem je délka rodičovské a skutečnost, že si ji vybírají primárně matky. „Pokud ženy častěji vypadávají z pracovního rytmu na několik let, přirozeně se to následně odráží v jejich kariérních možnostech, zastoupení ve vyšších úrovních řízení i mzdovém vývoji,“ dodává Vrtiška.
Ženy podle průzkumu o trhu práce od Ipsos, který rozebíráme v tomto článku (sem dát odkaz na druhý článek), zároveň méně často uvažují o podnikání. Aktivně jej zvažuje a plánuje 5,6 % žen oproti 10,2 % mužů. Zásadním faktorem může být nižší sebevědomí, 42,8 % žen o sobě tvrdí, že jim v podnikání brání nedostatek znalostí a zkušeností, zatímco mezi muži je to 36,6 %. Ženy si naopak mnohem více věří s byrokracií a administrativní zátěží – obavu z ní má 22 % žen a 39,3 % mužů.
Pokud chtějí firmy přispět k řešení gender pay gapu, pomoci může podle Vrtišky vnitřní transparentnost. „Firmy by měly začít u základů: jasně popsat role, nastavit architekturu pracovních pozic, definovat mzdová pásma, pravidla pro nástupní mzdy, povyšování a navyšování odměn. K tomu je potřeba pravidelně vyhodnocovat odměňování i podle genderu, ale vždy při srovnání práce stejné nebo srovnatelné hodnoty,“ říká Vrtiška.
Podle analytičky České spořitelny Terezy Hrtúsové ke genderové nerovnosti na trhu práce přispívá i nízký podíl zkrácených úvazků. “V zemích západní a severní Evropy je výrazně vyšší. V EU pracuje na zkrácený úvazek téměř 28 % žen, zatímco v Česku je to jen přibližně 15 % — a v zemích jako Nizozemsko přesahuje tento podíl 60 %. Je to právě jejich nízká dostupnost a oproti jiným zemím delší rodičovská dovolená, co způsobuje rozdíl v míře zaměstnanosti žen a mužů a přetrvávající nerovnosti ve mzdách. Investice do flexibilních forem práce jsou zároveň investicí do české produktivity a konkurenceschopnosti,” uzavírá Hrtúsová.
